Černobylská jaderná elektrárna leží na řece Pripjať 16 km jižně od hranic s Běloruskem, 2 km od města Pripjať, 18 km od města Černobyl a 115 km severně od hlavního města Ukrajiny Kyjeva. Zvětšit mapu Stavba elektrárny byla započata v roce 1970 zahájením stavby bloku reaktoru č.1. Následovaly reaktor č.2 (1973), č.3 (1976), č.4 (1979) […]
Původní železobetonový sarkofág jehož výstavba začala narychlo v červnu 1986, byl hotov po nepřetržité práci už v listopadu téhož roku. Stavba byla pojatá jako dočasná, než se najde účinnější a trvalejší řešení. Mezitím se stal sarkofág značně nestabilní a s množstvím konstrukčních chyb hrozí dokonce k jeho zřícení. Přistoupilo se proto k mnohým opravám a […]
Město se nachází 2 km severně od černobylské jaderné elektrárny, nedaleko ukrajinsko-běloruských hranic, v oblasti zvané Polesí. Svůj název získalo podle nedaleké řeky Pripjať. Bylo vybudované pro zaměstnance elektrárny s rodinami a v původním projektu města se počítalo až s 80 tisíci obyvateli. Oficiálně bylo založeno 4. února 1970, přitom status města získalo až v […]
Původně a převážně borovicový les leží v bezprostřední blízkosti černobylské elektrárny. Červený (nebo také rudý, či rezavý) les se mu říká proto, že v prvních hodinách po černobylské havárii do něj vlivem atmosférického proudění dopadlo vysoké množství radioaktivního spadu, který zapříčinil jeho úhyn a zabarvení do temně rudé barvy. Následně více jak 4 km2 nejzamořenější […]
Opuštěný lodní přístav leží na řece Pripjať. Leží severně od města Černobylu a sloužil hlavně pro menší nákladní lodě a rybářům. Dnes v něm najdete vraky několika lodí, napůl potopených, vyvrácených, zaklíněných do sebe, nebo opřených o pevninu. Zvětšit mapu Fotografie lodního přístavu
Tajný vojenský radar DUGA, též nazýván jako „Oko Moskvy“, vznikl v 70-letech minulého století. V době studené války byl namířen na západ, především na USA a sloužil pro špionáž a detekci balistických střel vypuštěných na Sovětský Svaz. Nachází se severozápadně od města Černobylu v oblasti nazývané Polissia. Náklady na výstavbu se údajně pohybovali kolem sedmi miliard […]
Následně po havárii v černobylské jaderné elektrárně bylo do záchranných prací nasazeno vysoké množství armádní i civilní techniky. Většina těchto strojů se stala pro vysokou kontaminaci dále nepoužitelná a musela být natrvalo vyřazena z provozu. Vznikl proto tento „hřbitov“, kde se tato technika přemístila. Dnes (2016) je již většina techniky zlikvidována a hlavní plocha pohřebiště […]
Dne 26. dubna 1986 v 1:23 hodin v noci došlo v černobylské jaderné elektrárně k jedné z nejhorších havárii v jaderné energetice (Srovnatelná je pouze havárie elektrárny Fukušima v Japonsku v březnu 2011.) Během nepodařeného bezpečnostního testu došlo k přehřátí a následné explozi na 4 reaktoru. Jádro reaktoru, bezpečností systémy a většina konstrukcí byly zničeny, […]
Stavba 4. bloku s reaktorem RBMK 1000 byla zahájena v roce 1979 a podle plánů měl být blok spuštěn na konci roku 1983. Stavební práce nasbíraly během let zpoždění a průběžné zprávy KGB upozorňovaly na to, že stavba vykazuje značné chyby. Blížil se závěr roku 1983 a 4. blok už vyráběl 20 prosince elektřinu…
Zaměstnanci elektrárny si mysleli, že nastalo zemětřesení nebo že vypukla válka. Reaktor bylo to poslední, co by je napadlo. Nikdo nevěděl, co se stalo. Již v okamžiku výbuchu zahynuli dva lidé: jednoho srazila exploze z výšky a druhý uhořel. Mezi první oběti patřili také hasiči, kteří nebyli vybaveni ochrannými pomůckami, respirátory ani obleky. To se […]
Jaké byly bezprostřední následky? V jaderné elektrárně bylo v době havárie téměř 450 zaměstnanců, tento počet se ještě zvýšil o hasiče. Zahynulo 30 lidí, z toho 28 na následky z ozáření a dva na následky zranění při výbuchu. Akutní nemocí z ozáření různého stupně bylo postiženo 203 lidí. Z okruhu 30 km od elektrárny a […]
Jak to vypadalo po havárii u nás? O radiační situaci se mluvilo neurčitě, československé sdělovací prostředky představovaly havárii jako běžnou poruchu a myšlenka, že by se v důsledku havárie změnila radiační situace zde se nepřipouštěla. I přesto probíhalo v Československu intenzivní měření. Mnoho lidí samozřejmě poznalo, že se něco děje; např. zaměstnanci jaderné elektrárny Dukovany […]
Při jaderném výbuchu se uplatňuje tzv. okamžité záření neutronů (během 10-6 sekundy). Potom následuje počáteční gama záření (během prvních 10 sekund). Epicentrum výbuchu a radioaktivní mrak jsou zdrojem reziduálního záření. Záření na člověka působí jako stresor. Při velkém ozáření (několik desítek sievertů) dochází k velkým změnám v mozku a k těžké poruše vědomí. Silně postižená […]
Od roku 1990 jsou Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) (angl. IAEA – International Atomic Energy Agency) mimořádné události v jaderných elektrárnách hodnoceny mezinárodní stupnicí INES (The International Nuclear Event Scale). Tato škála hodnotí sedmi stupni mimořádné události na JE, ale i ve výzkumných reaktorech či v úložištích vyhořelého jaderného paliva a odpadů včetně jejich […]
Ionizující nebezpečné záření vyjadřujeme dávkovým ekvivalentem v sievertech. Za rok obdrží člověk přirozenou dávku 2,5 až 3,0 mSv. K této hodnotě je potřeba připočítat individuální dávkový ekvivalent. Tak např. člověk sledující televizi 1 hodinu denně si připočítá 0,01 mSv za rok, člověk žijící v okolí uhelné elektrárny navíc 0,01 mSv za rok, člověk žijící v […]
