Černobylská havárie

Situace v Československu

Situace v Československu

Jak to vypadalo po havárii u nás? O radiační situaci se mluvilo neurčitě, československé sdělovací prostředky představovaly havárii jako běžnou poruchu a myšlenka, že by se v důsledku havárie změnila radiační situace zde se nepřipouštěla. I přesto probíhalo v Československu intenzivní měření. Mnoho lidí samozřejmě poznalo, že se něco děje; např. zaměstnanci jaderné elektrárny Dukovany měli paradoxně pozitivní dozimetry když šli do práce – nikoliv z práce. Nejdůležitějšími radioaktivními látkami ze zdravotního hlediska byly cesium a jód. Jód s poločasem rozpadu 8 dní mohl být nebezpečný pouze v prvních týdnech po havárii, ohrožena byla hlavně štítná žláza u dětí. Cesium s poločasem rozpadu 30 let se zapojilo do potravinového řetězce (např. houby, divočina) a bude v něm působit desítky let. Bylo však zjištěno, že průměrný dávkový ekvivalent způsobený naším občanům vyhovoval platným limitům, nelze však vyloučit, že v individuálních případech mohl být limit překročen. Zvýšení průměrné radiační dávky rok po havárii ukazuje graf v článku Radiační dávky.

Byla přijata následující bezpečnostní opatření:

  • zákaz spotřeby a distribuce ovčího mléka a výrobků z něj
  • kravské mléko s objemovou aktivitou nad 1000 Bq na litr bylo užíváno jen k výrobě dlouho zrajících sýrů, aby se jód stačil rozpadnout
  • byla pozastavena distribuce dětské mléčné výživy, která byla později uvolňována podle výsledků měření

Průměrná efektivní dávka ozáření obyvatelstvu na našem území v roce 1986 viz. článek Radiační dávky.

Zanechat komentář

Před odesláním komentáře prosím vyplňte:

2

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Může vás také zajímat...

Pomník
Černobylská havárie

Černobylská havárie: Co říci na závěr

Přečíst nahlasValerij A. Legasov (spáchal sebevraždu při druhém výročí havárie) po svém prvním návratu ze zamořené oblasti řekl: “Celý život
dosimert
Černobylská havárie

Radiační dávky

Přečíst nahlasIonizující nebezpečné záření vyjadřujeme dávkovým ekvivalentem v sievertech. Za rok obdrží člověk přirozenou dávku 2,5 až 3,0 mSv. K