Ionizující nebezpečné záření vyjadřujeme dávkovým ekvivalentem v sievertech. Za rok obdrží člověk přirozenou dávku 2,5 až 3,0 mSv. K této hodnotě je potřeba připočítat individuální dávkový ekvivalent. Tak např. člověk sledující televizi 1 hodinu denně si připočítá 0,01 mSv za rok, člověk žijící v okolí uhelné elektrárny navíc 0,01 mSv za rok, člověk žijící v okolí jaderné elektrárny 0,002 až 0,005 mSv za rok, atd. (ozáření z mikrovlnky, počítače, mobilu, u lékaře, aj.) Všimněte si, že lidé žijící u uhelné elektrárny jsou paradoxně ozáření více než lidé žijící v blízkosti jaderné elektrárny. Roční limit pro celkové ozáření civilních obyvatel je 1 až 5 mSv/rok (různé zdroje uvádějí různé čísla) a pro pracovníky se zářením 50 mSv/rok. Havárie v Černobylu vyzářila kolem 300000 mSv.
Přírodní pozadí se na některých místech světa vyznačuje zvýšenou radioaktivitou hornin. Na těchto místech žijí trvale statisíce lidí bez jakékoliv újmy způsobené zářením. Dávky ozáření a limity lze vidět z následující tabulky.
| Limit pro pracovníka se zářením | 50 mSv/rok |
| přírodní radiační pozadí občana ČR | 2,5 až 3 mSv/rok |
| přírodní radiační pozadí občana Kerali v Indii | 17 mSv/rok |
| přírodní radiační pozadí občana Guapari v Brazílii | 175 mSv/rok |
| přírodní radiační pozadí občana Ramsaru v Iránu | 400 mSv/rok |
| RTG střev | 4 mSv |
| RTG žaludku | 2,4 mSv |
| RTG kyčlí | 1,7 mSv |
| pracovník JE Dukovany obdrží | 0,4 mSv/rok |
| obyvatelstvo v okolí JE Dukovany obdrží | 0,005 mSv/rok |
| 3 lety nadzvukovým letadlem Praha – USA | 0,38 mSv/rok |
Podle podrobných měření byla průměrná efektivní dávka obyvatelstvu na našem území v roce 1986 0,26 mSv, což je asi desetina dávky obdržené občanem z přírodního radioaktivního pozadí. Podíl ozáření (v mSv) průměrného obyvatele ČR v roce 1986 lze vidět z přiloženého grafu.
Podíl ozáření (v mSv) průměrného obyvatele ČR v roce 1986
Mám dotaz, jakou hodnotu by člověk přijal, žil-li by v přírodním domě, typu roubená chalupa. Je to nějak výrazně nižší, než-li za život v panelovém domě?
Stavebni materialy mohou (dle normy) vyzarovat vice nez bezne radiacni pozadi. Napr. v zule se vyskytuje ve vetsi mire uran a jeho rozpadem vznika ionizujici zareni. Kvuli tomu je napr. ve Skandinavii vyssi davkovy prikon nez zde ve stredni Evrope. Na sopecnych ostrovech (napr. Japonsko) je situace opacna. Pokud si chcete „odpocinout“ od zareni, jedte do Tokia. I po havarii ve Fukusime je tam stale mene radiace jak v CR.
Neni prokazano, ze nulova davka ionizujiciho zareni je lepsi nez to malo, co bezne clovek v CR obdrzi. Mam nekolik znamych radiacnich biologu a z diskusi s nimi vyplyva, ze pro dobrou funkci bunecnych mechanismu opravujicich poskozeni DNA je ionizujici zareni potreba. Bunky tak udrzuji opravne proteiny „v pohotovosti“ 🙂 Tyto informace jsou ale z politickych duvodu nepublikovatelne.
Takze Vase snaha o nizsi radiacni davku prestehovanim se do roubenky je mozna dokonce kontraproduktivni 🙂 Ale pri takovych malych rozdilech bych si z toho nedelal vubec tezkou hlavu 🙂
Kosmickemu zareni se na Zemi nevyhneme. V letadle (10 km nad zemi) je priblizne 5µSv/hodinu, coz je asi 40x vetsi davka nez za stejnou dobu na zemi v CR, kolem rovniku mene, smerem k polum vice (+/- 50%). Z tohoto duvodu se i u pilotu meri radiacni zatez, ale zatim se nikdo nedostal pres zakonny limit 20 mSv/rok. Cetl jsem maximalni udaj 7 mSv/rok a to byl osamoceny extrem.
Roubenka je mnohem zdravější, než-li bývání v desátém patře paneláku.
Roční limit pracovníka je 20 mSv pro Evropu, 50 mSv je pro USA.