Černobylská zóna

Město Pripjať

Pripjať

Město se nachází 2 km severně od černobylské jaderné elektrárny, nedaleko ukrajinsko-běloruských hranic, v oblasti zvané Polesí. Svůj název získalo podle nedaleké řeky Pripjať. Bylo vybudované pro zaměstnance elektrárny s rodinami a v původním projektu města se počítalo až s 80 tisíci obyvateli. Oficiálně bylo založeno 4. února 1970, přitom status města získalo až v roce 1979 na základě nařízení Vrchního sovětu Ukrajinské SSR pod číslem 1264/686. O době vzniku vypovídá architektura i názvy ulic, která se nesou čistě v socialistickém duchu (Leninova třída, ulice Družby národů, ul. Stalingradských hrdinů a pod.)


Zvětšit mapu

Znak Pripjatě
Znak Pripjatě
Author Goshaproject (Own work) (CC-BY-SA-3.0)

O Pripjati se mluvilo jako o prémiovém městě „mladých lidí“. Černobylská elektrárna byla k Pripjati i zaměstnancům velmi štědrá, a proto kvalita bydlení, nabídka služeb i mzdy byly na tehdejší Sovětský Svaz silně nadprůměrné. Podle posledního sčítání před havárií v roce 1985 žilo v Pripjati 47 500 obyvatel. Roční průměrný přírůstek obyvatelstva činil přibližně 1500 lidí, z toho 800 narozených dětí.
V době černobylské havárie měla Pripjať 49 360 obyvatel, tvořených z více než 25 národností s průměrným věkem 26 let.

 

Evakuace města

Evakuace města probíhala 27. dubna 1986 a celou akci zajišťovalo přes 1100 autobusů. Lidé si mohli vzít s sebou pouze 1 zavazadlo na osobu. Lidem bylo řečeno, že se za tři dny budou moci vrátit zpět do svých domovů. To však kvůli radioaktivnímu zamoření nebylo možné a ani s tím úřady ve skutečnosti nepočítaly. O skutečném stavu a rozsahu nehody vědělo pouze nejužší vedení elektrárny, několik zaměstnanců a politické špičky země. Od té doby je Pripjať opuštěná. Pouze několika lidem bylo povoleno se vrátit pro pár osobních věcí.
Většina evakuovaných lidí z Pripjati dnes žije ve Slavutyči.

Poslechněte si oznámení o evakuaci

Zdroj: wikipedia.org | stáhnout soubor

Volně přeloženo:

Pozor, pozor! Vážení soudruzi!
Rada města lidových poslanců oznamuje, že v Pripjati došlo vlivem havárie v černobylské jaderné elektrárně, k neuspokojivé radiační situaci. Vojenské, stranické i vládní orgány již přijaly nezbytná bezpečnostní opatření. Nicméně, za účelem zajištění úplné bezpečnosti lidí, především děti, je třeba zajistit dočasnou evakuaci obyvatel Pripjati a okolních obcí v Kyjevské oblasti.
Za tímto účelem budou dnes 27. dubna 1986 od 14:00 přistaveny u každého bytového domu autobusy v doprovodu policistů a zástupců výkonného výboru. Doporučuje se vzít s sebou nutné doklady a jedno zavazadlo. Vedoucí podniků a institucí zůstávají s určenými pracovníky na místě, aby bylo zajištěno řádné fungování města. Všechny domy budou po celou dobu evakuace chráněny policisty.

Soudruzi, vy, kteří dočasně opouštíte své domovy, nezapomeňte, prosím, zavřete okna, vypněte elektrické a plynové spotřebiče, zavřete vodní kohoutky.
Prosím, zůstaňte během evakuace v klidu.

 

Město dnes

stredni-skola
Některé budovy jsou již ve velmi špatném stavu

Dnes je Pripjať zcela opuštěná a stala se vyhledávaným místem turistů, kteří míří do černobylské oblasti na organizované exkurze (časopis Forbes vybral město Pripjať jako jedno z nejexotičtějších míst na světě, které lze navštívit). I když záření z vysoké části ustoupilo, stále je radiace zvýšená. Hrozí také nebezpečí zřícení staveb a následných úrazu, proto musejí návštěvníci dodržovat určitá bezpečnostní pravidla při pobytu jak v Pripjati, tak v celé zóně. Vlivem erozí město chátrá a pomalu se rozpadá. V celkové koncepci dekontaminace černobylské oblasti se počítá s jeho zbouráním.

Pripjať v číslech (1986)

Pripjať
Město Pripjať

Počet obyvatel ke dni evakuace: 49 360
Rozloha města: 658 700 m2

160 domů
13 414 bytů
18 ubytoven (pro studenty, dělníky a pod.) s 7621 pokoji
8 rodinných a hotelových domů s 1 206 pokoji

Vzdělání

skola
Střední škola

15 mateřských škol pro 4 980 dětí
5 základních škol pro 6 786 studentů
8 odborných učilišť pro 600 studentů

Veřejné zdraví

1 nemocnice pro 410 lůžek
3 polikliniky

Komerční zařízení

35 maloobchodů a obchodních domů s 9 239 m2 komerčními prostory
27 jídelen, kaváren a restaurací s celkovou kapacitou 5 535 míst
10 skladů s rozlohou 4 213 metrů2 a kapacitou 4 430 tun

Kultura

Kulturní dům Energetik
Kulturní dům Energetik

Palác kultury (DK Energetik)
kino s 1 220 sedadly
škola výtvarných umění pro 312 studentů

Sport

10 tělocvičen,
3 kryté bazény
10 střelnic
2 sportovní stadiony

Veřejné prostředí a zeleň

Lunapark
Lunapark

1 lunapark
1 veřejný park
35 dětských hřišť
18 136 stromů
249 247 keřů
33 000 keřů růží

Průmysl

4 průmyslové podniky s celkovým objemem výroby 477 milionů rublů

Stavebnictví

6 stavebně-montážních podniků s objemem prací za 132,3 milionů rublů

Doprava

Železniční stanice Janov
Železniční stanice Janov

Železnice a vlakové nádraží – Janov
167 městských autobusů
533 aut bylo k dispozici zaměstnancům černobylské elektrárny
1 lodní přístav

Telekomunikace

2 926 soukromích telefonních linek
1 950 linek bylo registrováno pro městský výbor, černobylskou elektrárnu, závod Jupiter a další podniky

Zásobování vodou

28 artéských studní výkonem 15 000 m3 vody za 24 hodin

Energie

Pouliční lampa
Pouliční lampa

Během dne – 121 000 kW za hodinu, a to včetně průmyslové zóny – 29 000 kW hodinu.

Denní spotřeba potravin

10,0 tun chleba a pečiva
28,0 tun mléka a mléčných výrobků
7,0 tun masa a masných výrobků

Pripjať z výšky

Více fotografií Pripjati i černobylské zóny naleznete tady.

Zdroje informací

(EN) http://chornobyl.in.ua/
(EN) http://pripyat.com/
(RU) http://ru.wikipedia.org/

 

Chtěli byste doplnit nebo upřesnit článek? Můžete tak učinit tady »

1 komentář

  1. Avatar

    Jana Goodwin

    27.11.2012

    Nicely put, Regards!

Zanechat komentář

Před odesláním komentáře prosím vyplňte:

2

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Může vás také zajímat...

Pohřebiště kontaminované techniky Rasocha
Černobylská zóna

Hřbitov vojenské techniky Rasocha

Následně po havárii v černobylské jaderné elektrárně bylo do záchranných prací nasazeno vysoké množství armádní i civilní techniky. Většina těchto
Radar
Černobylská zóna

Černobyl 2 – Vojenský radar

Tajný vojenský radar DUGA, též nazýván jako „Oko Moskvy“, vznikl v 70-letech minulého století. V době studené války byl namířen na