30. Výročí černobylské havárie

Dnes je to 30 let od jedné z nejvážnějších katastrof, které se na světě udála. Svým rozsahem zasáhla do života všech občanů v několika zemích. Udála se 26. dubna 1986 v 1:23 Kyjevského času.

Během 30 let bylo vydána spousta knih, dokumentů, vznikl nespočet stránek zaměřujících se na černobylskou havárii ale i zajímajících se o osudy lidí, které tato havárie postihla. Havárie, která se zapsala do světových dějin. Na zrodu havárie se podílela lidská chyba, určitá arogance, nezkušenost i spěch. Nedával bych vznik havárie a její následky pouze za vinu „lidskému faktoru“, ale taktéž i stavbě reaktoru. Pojďme si nyní připomenout stručně historii, události týkající se elektrárny, a možný výhled do budoucnosti…

Historie

Černobylská jaderná elektrárna ( za dob SSSR pojmenována jako Černobylská jaderná elektrárna V. I. Lenina ) je ukrajinská elektrárna ležící severo-severozápadně přibližně 110km od hlavního města Kyjev. Své jméno dostala podle nedalekého městečka, které bylo před stavbou největším městem v dané oblasti ( mimochodem při exkurzi budete ubytováni přímo v městečku Černobyl, v čistém a bezpečném hotelu ). Při stavbě elektrárny zároveň probíhala stavba na tu dobu nejmodernějšího města jménem Pripjať, které mělo sloužit pro zaměstnance elektrárny a jejich rodiny.

V únoru 1967 bylo schváleno postavit elektrárnu poblíž obce Kopachi ( Kopači ) v Kyjevské oblasti. Po přípravných pracích se přibližně v polovině roku 1970 začalo vyměřovat a postupně přivážet zařízení sloužící ke stavbě. Dne 15.08.1972 v 11:00 byl slavnostně položen první „základ“ elektrárny. A tím byl první krychlový metr betonu, jenž obsahoval schránku z nerezové oceli se vzkazy pro budoucí generace. Práce na výstavbě probíhaly vcelku rychle a tak se již na začátku května 1977 inženýři, technici, dělníci a další připravovali na první spuštění bloku. Probíhaly různé zkoušky a testy. První generátor byl uveden do provozu v září. Spuštění dalších bloků následovalo vcelku rychle, 2. blok začal vyrábět elektřinu v prosinci 1979, 3. blok v září 1981 a 4. blok v prosinci 1983.

Nehoda

Článků na toto téma a rozborů havárie vyšlo několik, zde si zkráceně můžeme havárii popsat

Dne 26. dubna 1986 v 1:23 hodin v noci došlo v černobylské jaderné elektrárně k jedné z nejhorších havárii v jaderné energetice. (Srovnatelná je pouze havárie elektrárny Fukušima v Japonsku v březnu 2011.)

Během nepodařeného testu došlo k přehřátí a následné explozi na 4. reaktoru. Jádro reaktoru, bezpečností systémy a většina konstrukcí byly zničeny, nebo těžce poškozeny. Těsně po havárii zemřelo z řad hasičů a zaměstnanců elektrárny 28 osob a přes 140 jich bylo zraněno. Bylo evakuováno přes 100 tisíc lidí. Došlo k zamoření rozsáhlého území Sovětského svazu (dnes Ukrajiny, Běloruska, Ruska) a Evropy. Nejhůře bylo postiženo Bělorusko, kde díky vlivu meteorologických podmínek dopadlo téměř 70% veškerého radioaktivního spadu. Černobyl se tak nesmazatelně zapsal do dějin lidstva.

Průběh havárie si můžete přečíst v samostatném článku Černobylská havárie a její průběh…

Co vše se událo za 30 let?

Černobylskou elektrárnu, zónu, městečka, vesničky, obyvatelé. Toto všechno nehoda zasáhla. Ať již se jednalo o osudy lidí, tak i celkový život v „zóně odcizení“, jak je též nazývána. Vznikla naše známá zóna s několika „checkpointy„, díky kterým se můžeme dostat do zóny při exkurzi.

Elektrárna prožila několik dalších, ne moc příjemných chvilek. Pracovníci např. prožili další menší havárie, odstavení zbývajících bloků, požáry, výstavbu nového sarkofágu pojmenovaného „Archa“.  Život se změnil. Nejen lidem, kteří přišli o svá obydlí, přátele, rodiny. Často na vině byla kromě radioaktivního spadu i nemožnost vrátit se zpět do rodných míst. Změnily se podmínky pro život, příroda byla postižena účinky radioaktivního záření a to mnohokrát více vzhledem k tehdejšímu „tutlání“ informací a mlžení. Tím se i vláda podílela na širších následcích havárie pro obyvatelstvo i přírodu.

Velké uznání patří prvním hasičům, kteří se neinformováni bez ochranných pomůcek vydali hasit požár. Díky jejich prvotnímu nasazení se začaly následky havárie pomaličku dostávat pod kontrolu. Samozřejmě následné velké uznání patří všem likvidátorům a osobám zúčastněným na likvidaci. Po úspěšném dokončení sarkofágu a zamezení úniku radiace si již všichni mohli oddychnout. Někteří bohužel byli vystaveni velice vysokým dávkám záření, se kterými se lidské tělo nedokázalo poprat. Spousta hrdinů té doby upadla v zapomnění. Ti s větším štěstím se s následky potýkají dodnes.

A právě ti a jejich rodiny, kamarádi i obyčejní lidé se každoročně scházejí na setkáních, kde věnují také vzpomínku svým kolegům, kteří přišli o život a uctí jejich památku. Z vlastních zdrojů ( od rodin, dobrovolníků aj. ) bylo postaveno několik památníků, aby se na tyto osoby nezapomnělo. ( Např. památník hasičům ve městě Černobyl ).

Bylo umožněno ( kdo chtěl ) aby se vrátil zpět do svého domovu. Kdežto ostatní města a vesničky padají v zapomnění a již se na nich podepisuje zub času. Následně se otevřela zóna i pro turisty a vědce.

Málokdo ví, že několik měsíců po havárii byly zbývající 3 bloky spuštěny. Během náročných let po likvidaci havárie přišla další vcelku bolestivá zpráva pro pracovníky a to ta, že se budou muset zbývající bloky odstavit. První musel být odstaven blok číslo 2 v říjnu 1991, následoval blok první listopad 1996 a ironií osudu bylo to, že třetí blok ( který byl nejblíže havarovanému 4. reaktoru ) byl odstaven až v prosinci 2000.

Jak již bylo zmíněno výše, bylo úřady rozhodnuto postavit nový ochranný kryt, který bude brzy dokončen a poté přemístěn nad původní ochranný kryt, který se za léta své práce, „nadřel“ dost a tak si zaslouží taktéž odpočinout. Nový sarkofág by měl sloužit minimálně po dobu dalších 100let.

Nejzajímavější událost jsem si ponechal na závěr. Vědci se domnívali, že se bude příroda z této osudné katastrofy dlouho vzpamatovávat/bude se s touto osudnou katastrofou dlouho vypořádávat. Pokud Zónu navštívíte, uvidíte, že všude je velké množství stromů, keřů a travin. Pozoruhodné je taktéž, že se do Zóny vrátila zvěř. Můžete mít štěstí a potkat např. losa, vlky, lišky, srnky, prasata, byl spatřen i rys a medvěd. Příroda si zkrátka vzala zpět to, co jí kdysi patřilo.

Vcelku dojemné video z odstávky posledního funkčního bloku Černobylské jaderné elektrárny.

Výhled do budoucna:

Po přesunutí nového sarkofágu a jeho pečlivém utěsnění bude následovat pomalá a dlouhodobá likvidace 4 bloku. Práce budou náročné, ale již budou probíhat pod zastřešením. Bude probíhat následné řezání a dekontaminace všech původních částí, které se budou následně ekologicky likvidovat či ukládat do skladiště radioaktivního materiálu. Archa, jak je nový sarkofág nazýván, by měla vydržet nejméně 100 let, tudíž by na likvidaci 4. bloku měl být dostatek času i když jak jsem zmínil, práce to nebude jednoduchá a navíc bude velice finančně náročná.

Poté by se mělo začít pracovat na odstranění i zbylých bloků a částí elektrárny. V místě černobylské zóny by měla vzniknout přírodní rezervace. Taktéž je v plánu, že se 30km pasmo úplně zruší ( radioaktivita nedosahuje vysokých hodnot ba naopak hodnoty ve velké většině míst dosahují přírodního pozadí shodného s ČR ). Pripjať zůstane pravděpodobně napospas přírodě než ji celou pohltí.

Prvotní v tuto chvíli je však úspěšné přemístění nového sarkofágu a pečlivé utěsnění. Je spousta teorií a možností, které by připadaly v úvahu. Bohužel čas ukáže, jak to vše bude.

Jistě bude zajímavé sledovat postup při likvidaci a ti, jenž navštívili zónu zavzpomínají jak předtím dané lokality vypadaly a vy jenž jste to ještě nestihli můžete se o to pokusit. Na závěr nezbývá nic jiného než popřát, aby vše proběhlo jak má a všem přeživším popřát hlavně zdraví.