Černobylská havárie postihla Bělorusko nejhůře ze všech zemí. Tato téměř 10 milionová země, která v současné době nevlastní žádnou jadernou elektrárnu (zatím), vnímá černobylskou havárií jako celonárodní katastrofu. Měla obrovský kulturní, zdravotní a sociálně-ekonomický dopad na celou zemi. Odhaduje se, že škody způsobené černobylskou havárií dosahují jenom v Bělorusku přibližně 235 miliard dolarů (4,6 biliónů […]
Černobylská havárie změnila zásadním způsobem životy mnoha lidí, příroda dostala silný zásah, se kterým se vyrovnává po svém a svět začal brát jadernou bezpečnost o zase něco vážněji. Černobyl se zapsal neslavně a nesmazatelně do našich dějin, kdy následky havárie budou patrné po několik tisíciletí. Kde to všechno začalo Celý sled událostí, který vedl až […]
29. dubna 2013 navštívila černobylskou jadernou elektrárnu japonská delegace v čele s místopředsedou vlády a ministrem životního prostření Japonska, panem Shinjim Inouem, kterého doprovázel parlamentní tajemník pro životní prostředí pan Koji Aquino. Hosty uvítal technický ředitel a hlavní inženýr Andrew Bilyk, který je seznámil s historií a současnosti černobylské elektrárny a zóny. Ochotně pak odpovídal […]
26. dubna 2013 si svět připomene 27. výročí největší jaderné havárie v dějinách lidstva, která se stala v roce 1986. Každoročně na mnoha místech světa probíhají vzpomínkové akce, na kterých si lidé připomínají tuto tragickou událost, která přímo, či nepřímo ovlivnila osudy každého z nás. Například v těchto dnech probíhají v Českých Budějovicích vzpomínkové akce, […]
Muzeum Černobylu bylo otevřeno v Kyjevě 26. dubna 1992 při 6.výročí černobylské havárie. Expozice na ploše 1100m2 pojednává o černobylské havárii, následcích a o osudech lidí, které tato havárie osobně zasáhla. Muzejní sbírka obsahuje přes 7000 exponátů, jako jsou odtajněné dokumenty, mapy, ilustrační modely, autentické fotografie, videa, osobní věci likvidátorů nehody a mnoho dalších unikátních předmětů…
Reaktor RBMK vyvinutý v 60-tých letech, jehož zkratka znamená Reaktor Bolšoj Moščnosti Kanalnyj (v překladu: kanálový reaktor vysokého výkonu ) je lehkovodní grafitový reaktor, který se používá výhradně na území bývalého Sovětského Svazu. Tento typ reaktoru (RBMK-1000) byl instalován ve všech čtyřech blocích v Černobylské jaderné elektrárně a počítalo se s jeho použitím i v nedostavěném 5 a 6 bloku…
Prohlédněte si animaci, která ukazuje průběh šíření radioaktivního mraku. Ten vznikl v důsledku černobylské havárie, která se stala 26. dubna 1986. Cesium 137 s poločasem rozpadu 30 let, se uvolnilo do ovzduší při výbuchu čtvrtého reaktoru a následně zamořilo vlivem povětrnostních podmínek značnou část Evropy a Asie. Následky zamoření jsou u nás prokazatelné i dnes. […]
Dne 26. dubna 1986 v 1:23 hodin v noci došlo v černobylské jaderné elektrárně k jedné z nejhorších havárii v jaderné energetice (Srovnatelná je pouze havárie elektrárny Fukušima v Japonsku v březnu 2011.) Během nepodařeného bezpečnostního testu došlo k přehřátí a následné explozi na 4 reaktoru. Jádro reaktoru, bezpečností systémy a většina konstrukcí byly zničeny, […]
Stavba 4. bloku s reaktorem RBMK 1000 byla zahájena v roce 1979 a podle plánů měl být blok spuštěn na konci roku 1983. Stavební práce nasbíraly během let zpoždění a průběžné zprávy KGB upozorňovaly na to, že stavba vykazuje značné chyby. Blížil se závěr roku 1983 a 4. blok už vyráběl 20 prosince elektřinu…
Zaměstnanci elektrárny si mysleli, že nastalo zemětřesení nebo že vypukla válka. Reaktor bylo to poslední, co by je napadlo. Nikdo nevěděl, co se stalo. Již v okamžiku výbuchu zahynuli dva lidé: jednoho srazila exploze z výšky a druhý uhořel. Mezi první oběti patřili také hasiči, kteří nebyli vybaveni ochrannými pomůckami, respirátory ani obleky. To se […]
Jaké byly bezprostřední následky? V jaderné elektrárně bylo v době havárie téměř 450 zaměstnanců, tento počet se ještě zvýšil o hasiče. Zahynulo 30 lidí, z toho 28 na následky z ozáření a dva na následky zranění při výbuchu. Akutní nemocí z ozáření různého stupně bylo postiženo 203 lidí. Z okruhu 30 km od elektrárny a […]
Jak to vypadalo po havárii u nás? O radiační situaci se mluvilo neurčitě, československé sdělovací prostředky představovaly havárii jako běžnou poruchu a myšlenka, že by se v důsledku havárie změnila radiační situace zde se nepřipouštěla. I přesto probíhalo v Československu intenzivní měření. Mnoho lidí samozřejmě poznalo, že se něco děje; např. zaměstnanci jaderné elektrárny Dukovany […]
Při jaderném výbuchu se uplatňuje tzv. okamžité záření neutronů (během 10-6 sekundy). Potom následuje počáteční gama záření (během prvních 10 sekund). Epicentrum výbuchu a radioaktivní mrak jsou zdrojem reziduálního záření. Záření na člověka působí jako stresor. Při velkém ozáření (několik desítek sievertů) dochází k velkým změnám v mozku a k těžké poruše vědomí. Silně postižená […]
Od roku 1990 jsou Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) (angl. IAEA – International Atomic Energy Agency) mimořádné události v jaderných elektrárnách hodnoceny mezinárodní stupnicí INES (The International Nuclear Event Scale). Tato škála hodnotí sedmi stupni mimořádné události na JE, ale i ve výzkumných reaktorech či v úložištích vyhořelého jaderného paliva a odpadů včetně jejich […]
Ionizující nebezpečné záření vyjadřujeme dávkovým ekvivalentem v sievertech. Za rok obdrží člověk přirozenou dávku 2,5 až 3,0 mSv. K této hodnotě je potřeba připočítat individuální dávkový ekvivalent. Tak např. člověk sledující televizi 1 hodinu denně si připočítá 0,01 mSv za rok, člověk žijící v okolí uhelné elektrárny navíc 0,01 mSv za rok, člověk žijící v […]
