Reaktor RBMK vyvinutý v 60-tých letech, jehož zkratka znamená Reaktor Bolšoj Moščnosti Kanalnyj (v překladu: kanálový reaktor vysokého výkonu ) je lehkovodní grafitový reaktor, který se používá výhradně na území bývalého Sovětského Svazu.
Tento typ reaktoru (RBMK-1000) byl instalován ve všech čtyřech blocích v Černobylské jaderné elektrárně a počítalo se s jeho použitím i v nedostavěném 5 a 6 bloku. Ovšem po černobylské nehodě na čtvrtém bloku se od další výstavby tohoto typu reaktoru upustilo a dnes se již nestaví. Celkem jich bylo dostavěno 17, z toho 11 je ještě v provozu (JE Kursk – 4 bloky, JE Leningrad – 4 bloky, JE Smolensk – 3 bloky). Po černobylské nehodě, byly všechny tyto reaktory značně modernizovány a do roku 2025 by měli být již vyřazeny z provozu.
Reaktor č.1. Černobylské elektrárny
Konstrukce reaktoru
Jde o varný reaktor, moderovaný grafitem. Jako palivo se používá obohacený oxid uraničitý UO2.
Reaktor se skládá z velkého množství kanálků (černobylský jich obsahoval 1 643), které jsou obklopeny grafitem. V těch jsou pak uložené palivové tyče, mezi nimiž proudí chladící voda, která se ohřívá až na 290°C. Ta se následně odvádí do separačního bubnu, ve kterém se oddělí pára od vody. Tato pára následně pohání turbínu na výrobu elektřiny.
Schéma reaktoru RBMK
Zdroj: ČEZ
Výhoda tohoto typu reaktoru je v absenci druhého okruhu, kdy pára z reaktoru proudí přímo do turbín. Další výhodou je možnost měnit palivo za provozu, bez nutnosti odstávky.
Naopak nevýhodou je jeho nestabilita.
Pokud dojde za provozu k přerušení dodávek chladící vody do reaktoru, začne se reaktor přehřívat. Voda v něm se začne přeměňovat v páru a vzroste tlak v aktivní zóně. Štěpná reakce pomalu roste. Samovolně se nezastaví, protože v aktivní zóně je stále přítomný grafitový moderátor. Pokud tedy selžou, nebo budou odpojené bezpečnostní systémy, může to mít katastrofální následky, jaké známe z Černobylu, kde první výbuch způsobil právě enormní tlak páry v reaktoru.
Dnešní reaktory používají jako moderátor vodu. Pokud by došlo k jejímu úbytku, štěpná reakce by se samovolně zastavila a reaktor by se automaticky odstavil.
Více o průběhu černobylské nehody se dozvíte v samostatném článku: Černobylský experiment a průběh havárie
Chcete více informací?
Wikipedie – Co je moderátor
Jaderneinfo.webnode.cz – Podrobný popis reaktoru RBMK
Pozor, reaktor RBMK nemá parogenerátory, nýbrž separační bubny. Parogenerátor se používá u tříokruhových bloků (VVER, PWR, CANDU….), kde je žádoucí oddělení kontaminovaného média chlazení od média sekundárního okruhu. Separační buben slouží u RBMK jako gravitační odlučovač vody. Takže na turbínu jde pouze sytá pára.
Zdravím, děkuji za upozornění. Samozřejmě máte pravdu. Za nepřesnost se omlouvám. Text je opraven 🙂
Když nad tím tak přemýšlím, říkám si, že vlastně pokud z tlakovodního reaktoru vyvře voda nebo praskne primár a palivo se obnaží, může to skončit podobně jako Three Mile Island. Palivo stále generuje teplo vlivem přeměny prvků a pokud ho nechladíme, roztaví se a zbortí na dno tlakové nádoby. Proto se to různě zálohuje, aby chlazení probíhalo i při blackoutu – například vodu mají dodávat rezervní zásobníky, které jsou výše než primární okruh.
VVER je dvouokruhavá a havarijní chladící voda se dodává nízkotlakými a vysokotlakými systémemy TJ, TH, aTQ které jsou navíc redundantní pomocí čerpadel a ne gravitačně.
Třetí okruh u VVER je, ale neuvádí se jako výrobní, je to chladící okruh, který prochází kondenzátorem , který mění páru zpět na vodu, která pak odebírá teplo z parogenerátoru, chladí reaktor a mění se zase v páru a pořád dokola. Prochází buď chladící věží nebo nádrží a některá elektrárny jím dokonce ženou mořskou vodu např, Leningrad, Fukushima. U RBMK to byl samozřejmě druhý okruh, který změnil páru z turbíy zase na vodu a poslal zpět do varného reaktoru.