Pages Menu
RssFacebookGoogle+
CeštinaSlovencina

chernobylzone.cz

Categories Menu

Autor | 7.5.2013 | Černobylská havárie | 2 komentářů | 16 374 x přečteno

Co by kdyby: Černobyl bez nehody

Co by kdyby: Černobyl bez nehody

Černobylská havárie změnila zásadním způsobem životy mnoha lidí, příroda dostala silný zásah, se kterým se vyrovnává po svém a svět začal brát jadernou bezpečnost o zase něco vážněji. Černobyl se zapsal neslavně a nesmazatelně do našich dějin, kdy následky havárie budou patrné po několik tisíciletí.

Kde to všechno začalo

Celý sled událostí, který vedl až k havárii, začal plánovaným bezpečnostním testem. Tento test měl být původně proveden ještě před uvedením 4 reaktoru do provozu, ale kvůli termínu spuštění 4 bloku byl z politických důvodů přesunut právě na 25. dubna 1986. Tento test byl však na žádost dispečera Ukrajinských energetických závodů neplánovaně odložen o dalších 9 hodin,  což nebylo v plánu. To zapříčinilo, že test prováděla noční směna, která nebyla na něj připravena. Ta jej pod vedením Anatolije Djatlovem prováděla za porušení bezpečnostních předpisů a nedodržela stanovené parametry testu. Svůj podíl na havárii měla také vlastnost samotného reaktoru, o které se nevědělo a způsobila, že reaktor byl při nízkém výkonu nestabilní. Kdyby se test provedl standardně podle předpisů, závada v konstrukci by se nejspíše vůbec neprojevila.

Smolenská jaderná elektrárna

Smolenská jaderná elektrárna
Foto: Kirill Fedchenko, Wikipedia.org

Fikce

Jak by dnes vypadala černobylská elektrárna, Pripjať, zóna a svět, kdyby se nestala 26. dubna 1986 havárie na 4 bloku jaderné elektrárny? Rozpadl by se Sovětský Svaz nebýt nehody? Měla nehoda reálný dopad na jadernou energetiku a její bezpečnost? Posbíral jsem známé fakta  o nehodě, minulosti, přítomnosti a vytvořil jsem fikci světa a Černobylu, který nezažil jednu z nejhorších jaderných katastrof. Vycházel jsem například i z informací o Smolenské jaderné elektrárně, která má mnoho společných rysů s Černobylskou elektrárnou.

Fikce začíná..

Úspěšné provedení bezpečnostního testu

V pátek 25. dubna 1986 provedla odpolední směna úspěšně bezpečnostní test 4 reaktoru. Žádost dispečera Ukrajinských energetických závodů na odložení testu byla zamítnuta a proto test probíhal podle plánu s malým provozním zpožděním, při kterém se ještě upravoval výkon reaktoru na 700MW.
Test úspěšně ověřil, že při výpadku přívodu elektrického napájení, generátor dokáže setrvačností vyrábět životně důležitý elektrický proud pro bezpečnostní systémy a čerpadla chlazení po dobu 40 sekund do doby, než by bylo možné reaktor bezpečně odstavit. Závada v konstrukci se neprojevila a nikdo o ni neví. Nastoupená noční směna začala pracovat na plánované údržbě 4 bloku.

Následující dny probíhá život v Pripjati zcela normálně. Lidé chodí do práce a protože se blíží den 1. máje – svátek práce, je potřeba v závodech dohnat plány a připravovat se na oslavy. Vedení elektrárny začíná po víkendu vyhodnocovat výsledky bezpečnostního testu, který proběhl v pátek na odpolední směně.

1. Máj 1986

V Pripjati i v okolních vesnicích slaví lidé tak jako v celém Sovětském Svazu svátek práce. Lidé se účastní prvomájových průvodů a baví se ve vyzdobených ulicích. Při této příležitosti se v Pripjati slavnostně otevírá ruské kolo v místním lunaparku.
Lidé jsou v Pripjati spokojení. Mzdy mají ve srovnání se zbytkem Sovětského Svazu nadprůměrné a i kvalita služeb je na dobré úrovni. Většina obyvatel pracuje v nedaleké černobylské elektrárně, která se rozrůstá o další dva bloky. Dalším významným zaměstnavatelem je závod Jupiter, který je oficiálně veden jako pobočka elektrotechnického podniku Maják z nedalekého Kyjeva.
Takto život lidí pracujících v černobylské elektrárně a žijících v okolí plyne celkem nerušeně.

Svět, který nezažil žádnou větší nehodu jaderné elektrárny, nemá důvod investovat více peněz do jejich bezpečnosti než je nutné a tak jsou stavěny bez důmyslnějších bezpečnostních systémů.

Kritický rok 1991

Výstavba 5 a 6 bloku probíhá na plné obrátky a už také začínají přípravné práce na výstavbě 7 a 8 bloku. V těch by neměly být reaktory typu RBMK, ale již modernější VVER.
Do Pripjati se mezi tím přistěhovalo dalších téměř 10 tisíc lidí. Nyní má město necelých 60 000 obyvatel a jeho regionální vliv roste. Stále je silně finančně závislé na černobylské elektrárně. Do Pripjati přicházejí hlavně nový pracovníci elektrárny s rodinami a mladí lidé, kteří se stahují z okolních vesnic. Pripjať se stává čím dál více vyhledávaným místem pro život a stává se regionálním a kulturním centrem. Průměrná mzda je stále vysoko nad celostátním průměrem.
Venkov zaměstnává zemědělská výroba za finanční podpory elektrárny a státu.  Rozrůstá se i městečko Černobyl, kam odcházejí především starší lidé z okolí.

V tom samém roce zažije černobylská elektrárna svojí první vážnější nehodu, při které požár poškodí elektrické vedení na 2 reaktoru a musí být odstaven. Tato oprava je značně nákladná a proto se již do provozu nikdy nevrátí. Po této nehodě, která je zprvu zatajována, nakáže vedení elektrárny po dohodě s úřady postupně odstavit na nezbytně dlouhou dobu funkční reaktory 1, 3, 4 a nařizuje provést revizí elektrického vedení s výměnou rizikových částí. Po údržbě a testech jsou reaktory opět spouštěny na plný výkon.

Rokem 1991 je také ve znamení rozpadu Sovětského Svazu s postupným přechodem ke kapitalismu. Důvodů těchto změn je několik, které se objevovaly již o několik let dříve. Jde především o slábnoucí vliv na státech, kde došlo ke změnám režimu (Československo, NDR, Polsko), válka v Afghánistánu, hospodářská vyčerpanost a nepovedené hospodářské reformy. Tyto a mnoho dalších věcí vedly k neodvratitelnému pádu Sovětského svazu.

Černobylská elektrárna v té době má v provozu 3 bloky, které zásobují elektřinou značnou část východního území Sovětského Svazu. Při jeho rozpadu se od něj osamostatňuje několik nově vznikajících států, mezi kterými je i Ukrajina. Hranice jednotlivých států se rozdělují podle územního rozdělení svazových republik, které původně tvořily Sovětský Svaz. Černobylská oblast i elektrárna se proto stávají součásti Ukrajiny.

Ukrajinská vlajka

Ukrajinská vlajka

Rok 2001

Od rozpadu Sovětského Svazu uběhlo již 10 let. Ukrajina je s výrobou elektřiny samostatná, dokonce vyrobenou elektrickou energii vyváží, ale stále patří mezi chudší státy Evropy. Je to znát i na fungování černobylské elektrárny. Kvůli nedostatku financí je krátce po osamostatnění Ukrajiny provedena revize rozestavěných bloků 7 a 8 a po té jsou práce na výstavbě dočasně přerušeny. Na konci roku 2001 jsou uvedeny do provozu reaktory 5 a 6.

Počet obyvatel v Pripjati se ustálil na 65 000 obyvatel. Její růst se zastavil a poprvé v historii města byl zaznamenán mírný pokles obyvatel. Průměrná mzda ve městě je stále nadprůměrná oproti zbytku Ukrajiny. Závod Jupiter, ve kterém ve skutečnosti probíhal do rozpadu Sovětského svazu tajný vojenský program byl uzavřen. Lidí bez práce pomalu přibývá a tak otázka dostavby 7 a 8 bloku se stává citlivým tématem, který je často v Pripjati diskutován.

Po ukrajinském osamostatnění se vlivem změnou vlastnických práv rozpadají kolchozy (obdoba našich JZD) a zemědělství se i po 10 letech z toho stále vzpamatovává. V černobylském regionu je situace o poznání lepší. Zemědělci a chovatelé zásobují potravinami bohaté město Pripjať, Černobyl a prodávají i do nedalekého hlavního města.

Rok 2010

Svět se vzpamatovává z celosvětové krize. Ukrajina, kterou tvrdě zasáhla, si musela vzít mezinárodní půjčku. Nedostatek peněz dolehl i na černobylskou elektrárnu. Oddalují se investice, avšak bloky 7 a 8 jsou téměř před dokončením, proto práce ve výstavbě pokračují dál. Pracovníkům elektrárny se přesto opožďují výplaty a dochází i na propouštění.
V Pripjati, která má stále kolem 65 000 obyvatel roste nezaměstnanost a proto vzniká za městem u bývalého závodu Jupiter nová průmyslová zóna, která by měla přilákat nové investory, kteří vytvoří nová pracovní místa.

Fukušima 2011

Fukušima

Nehoda ve Fukušimě.
Foto: Sodacan, Wikipedia.org

Svět zažívá v březnu 2011 svojí první velkou nehodu jaderné elektrárny, která je hodnocena nejvyžším 7 stupněm závažnosti na mezinárodní stupnici.
Při zemětřesení zasáhla japonskou jadernou elektrárnu Fukušimu ničivá vlna tsunami. Reaktory se stačí odstavit, ale záložní generátory pro chlazení brzy na to vypoví službu. Vlivem přehřívání dochází k několika výbuchům vodíku a požárům. Při havárii uniká velké množství radiace a musí být vytyčena 20Km ochranná zóna, odkud je evakuováno více než 200 tisíc osob.
Celá tato nehoda šokuje svět a začínají debaty o bezpečnosti jaderné energetiky. Celosvětově jsou pak přísně testovány jaderné elektrárny, kde jich celá řada testy neprojde. Týká se to především těch, ve kterých jsou instalovány reaktory typu RBMK, který vlastní i černobylská elektrárna.

Dnes

Počet obyvatel Prijpati se ustálil na 60 000. Město je stále finančně závislé na přijmu z elektrárny. I když se podařilo přivést do městské průmyslové zóny investory, nezaměstnanost stagnuje.
Po havárii ve Fukušimi mnoho států odstavuje, nebo modernizuje své jaderné elektrárny. Ukrajinská vláda rozhodla úplně odstavit nejstarší bloky 1, 3, 4 a bloky 5, 6 modernizovat. Nejnovější reaktory 7 a 8 pracují na plný výkon. Náhlé odstavení tří reaktorů vede k propuštění části zaměstnanců elektrárny, nebo dochází k jejich přeřazení na jiná pracovní místa. Vzniká projekt na zpracování a bezpečné uložení vyhořelého paliva nashromážděného během provozu z odstavených reaktorů.

  • Černobylskou elektrárnu a Prypjať naprostá většina lidí nezná a nikdy o nich neslyšela. Černobyl je místo jako každé jiné, prakticky ničím nezajímavé. A konec konců webové stránky chernobylzone.cz vlastně také neexistují.

Závěr a shrnutí

Černobylská havárie měla vážný a devastující dopad na okolní region, zdraví lidí a přírodu. Černobyl se stal obrovským varováním a svět proto začal investovat nemalé prostředky do bezpečnosti jaderných zařízení. To mohlo paradoxně odvrátit jinou nehodu s podobně devastujícími následky a zachránit tak mnoho lidských životů. I přes to všechno není v lidských silách se na 100% vyvarovat nehodám. Na Černobyl se již pomalu zapomíná a Fukušima je nám proto novou výzvou a varováním.
Dnes nikdo nedokáže s jistotou říci, jak by svět vypadal nebýt černobylské havárie. Scénářů lze vymyslet nekonečně mnoho ale bylo by líp, nebo hůř?

Pokud máte odlišný pohled na tuto mou fikci, nebo byste rádi článek doplnili, budu rád, když mi napíšete.

2 komentáře

  1. Velmi zajímavě napsaná studie. Je vidět že Váš zájem o dané téma není jen z pohledu konzumenta, ale také dokáže otevřít hlubší aspekty tohoto tématu. Jinými slovy, tato doposud jediná studie, kterou jsem na téma regionu četl, by mohla být za předpokladu současného vývoje ve světě, pravdivou. Jsem rád že mohu Váš web zařadit do svých více jak osmiletých sbírek fakt o Černobylu. Ještě jsem nepřečetl veškerý obsah těchto stránek, ale rozhodně se těším na další studování. Jen tak dál!
    Ps: 20.4.2015 mě čeká týdenní reportážní pobyt v Zóně za účelem zkoumání a lepšího pochopení tohoto regionu z jiného úhlu než ekoturistického. Tomu bude později odpovídat i krátký film, který tam budu realizovat.
    S pozdravem Juri

  2. PRIPJAŤ, SSSR, 2013 – ALTERNATIVNÍ HISTORIE:

    https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xpa1/t31.0-8/12309850_963843850346830_1493126857434331297_o.jpg

    Zdroj:
    Чернобыль. Зона отчуждения: серия 8:
    http://rutube.ru/video/666da80b6f20496e55b5716aa1045497/

    Skvěle natočená Pripjať v roce 1986, den před katastrofou, ale i neuvěřitelná Pripjať roku 2013, součást úspěšného obrovského Sovětského Svazu, který se nikdy nerozpadl. Zajímavé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *



Pin It on Pinterest