Rabování v Černobylské zóně

O Černobylské zóně se povídá, že se v ní zastavil čas a vše zůstalo tak, jak v ní lidé v roce 1986 po nucené evakuaci zanechali. Dlouho už to však není pravda a při pohledu na fotografie dnešní Pripjati, prázdných paneláků, rozbitých oken a opuštěných vesnic černobylské zóny, je mnoho lidí právem překvapených a ptá se, kam se poděly všechny osobní věci, nábytek, nebo elektrické spotřebiče, které zde lidé zanechali a dnes tu nejsou. Na tuto otázku však existuje trochu složitější odpověď – Většina těchto věcí byla v prvních dvou letech po černobylské havárii úmyslně zničena a co nebylo zničeno, bylo ukradeno. Ale vezmeme to hezky po pořádku…

První rok po černobylské havárii

Havárie v Černobylské jaderné elektrárně měla sice celosvětový dopad, ale nejvíce škod způsobila ve svém blízkém okolí. Příroda dostala tvrdý zásah a pro desítky obcí to znamenal faktický zánik. Lidé byli nuceni ze dne na den odejít a jejich opuštěné obydlí se rázem staly snadným cílem zlodějů. Úřady proto ihned po odchodu lidí začaly pracovat na účinné ochraně vysídlené zóny před nezvanými hosty. Zónu střežila sovětská armáda s policií, veškeré opuštěné domy byly zapečetěny proti nepovolanému vniknutí a Pripjať i celá zóna byla obehnána plotem z ostnatého drátu a to o celkové délce 392 km (což je mimochodem více, než délka hranic celého Lucemburska).

V prvních měsících byly pokusy o nelegální vniknutí do zamořené zóny velmi vzácné, ovšem netrvalo dlouho a za nějaký čas začala zóna a především Pripjať přitahovat zloděje jako hodně silný magnet. Vidina rychlého nabytí peněz z prodeje ukradených a kontaminovaných věcí byla silnější než strach o svůj vlastní život a zdraví. Mezi těmi kdo v zóně kradli byli „překvapivě“ i zkorumpovaní vojáci, policisté a civilní zaměstnanci zóny, což úřady před veřejností raději tajily.

V srpnu 1986 bylo evakuovaným lidem z Pripjati a okolí oficiálně povoleno krátce navštívit své opuštěné domovy a odnést si s sebou několik nejcennějších věcí. Tohoto práva využilo na 20 tisíc lidí a celá akce byla přísně regulována s jasně danými pravidly. Bylo například zakázáno vynášet těžké a objemné předměty a předměty, které nebylo možné snadno dekontaminovat.

Rok 1987 – 1988 hromadná likvidace

Od havárie uplynul rok a půl a na podzim roku 1987 úřady s konečnou platností rozhodly, že se evakuovaní lidé do černobylské zóny nevrátí. Aby se zabránilo hrozícímu rabování vstoupilo v platnost nařízení, které přikázalo zaměstnancům zóny, policii a armádě znehodnotit a zlikvidovat veškeré vybavení domácností a to včetně osobních věcí, které do té doby v zóně zůstalo. Byly vytvořeny speciální oddíly, které zajišťovaly správný chod celé akce. Veliký důraz se kladl na sběr osobních dokumentů, peněz, šperků a jiných cenností. Ty se pečlivě dokumentovaly a pečetily.
Předměty a vybavení bytů, jako například textilie, oblečení, koberce, keramické výrobky, nádobí, osvětlení, hračky atd. se všemožně znehodnocovaly, rozřezávaly, rozbíjely, … Naopak vybrané rozměrnější předměty, které byly z hlediska radiace „čisté“ jako třeba nábytek, televizory, nebo rádia, se dávaly zaměstnancům černobylské zóny do užívání (například do zaměstnaneckých ubytoven, kanceláří a pod.). Vše ostatní se nekompromisně likvidovalo. V tu dobu byly bytové domy již bez elektřiny, světla nesvítila, výtahy nejezdily, a proto vše likvidované šlo ven cestou nejmenšího odporu, tedy okny. Nebylo proto nic neobvyklého, když i skříně, televizory, postele padaly z oken dolů ze 16-patra. To je také hlavní důvod, proč je naprostá většina oken v Pripjati dnes vysklených. Pod domy pak stálo přichystané nákladní auto, kterým se vše sváželo na sběrné místo a pohřbívalo pod zem. Jak to v Pripjati během likvidace vypadalo, můžete vidět na těchto dvou fotografiích: Foto1  Foto2, které jsou publikované na stránkách http://www.yurikosin.com/.

Pro mnohé „likvidátory osobních věcí“ to byla často emotivní záležitost. Násilně otevírali a bez pozvání vcházeli do bytů lidí, kteří zde zanechali prakticky vše co v životě měli. A to jen kvůli tomu, aby všechno zlikvidovali.

Biologická hrozba – ledničky

Některé zdroje uvádějí, že už několik dní po evakuaci obyvatel, chodili po Pripjati speciálně vytvořené oddíly a likvidovali veškeré potraviny a ledničky. Hrozilo totiž, že by zkažené, zapáchající a hnijící potraviny způsobily biologickou katastrofu, která by mohla společně s radiací ohrozit životy a zdraví lidí, kteří likvidovali následky černobylské havárie.

Zlodějův zlatý důl: železo a barevné kovy

Poté co byla zlikvidována většina vybavení bytů, krádeže na nějakou dobu prakticky ustaly. Vše cenné bylo pryč a o to, co v bytech a domech zůstalo, neměli lidé zájem. Pravý boom rabování měl však teprve přijít.
V roce 1991 se rozpadl Sovětský svaz, Ukrajina získala samostatnost a se změnou režimu přicházely nové problémy. Lidé na Ukrajině, v Bělorusku, ale i v Rusku přicházeli o práci. Mnoho podniků se zavíralo a lidé začali přemýšlet kde získat novou práci, nebo přivýdělek. Netrvalo dlouho a někteří lidé se z ekonomických důvodů zaměřili na sběr železa a barevných kovů, čímž se stala černobylská zóna velmi rychle vyhledávaným zdrojem příjmů. Během několika let byly ze zóny nelegálně vyvezeny stovky tun kovů. Velmi často se kradlo s vědomím, nebo i za pomocí zaměstnanců zóny, policie a armády. Kradlo se vše od různých součástek do aut, poklopů od kanálů, zábradlí, až po různé ocelové konstrukce. Čas od času se podařilo zloděje chytit přímo při činu. Například v roce 2007 byli v Pripjati dopadeni zloději s nákladním autem, jak se snažili z panelových domů ukrást na 15 tun kontaminovaných radiátorů, které chtěli dál prodávat.

Foto + video z krádeže radiátorů

Video: http://video.bigmir.net/player/1877/

Průvodcův skutečný příběh

Jeden ze služebně nejstarších průvodců v černobylské zóně vzpomíná, jak jednou provázel po Pripjati televizní štáb a během prohlídky narazili zloděje. Ptali se, co mohou udělat a tak zavolali policii. Velitel místní policejní stanice v Černobylu se však vymlouval, že momentálně nemá nikoho na posádce, a proto tam nemůže nikoho poslat. Novináři vše natočili a odvysílali v ukrajinské televizi. Krátce na to si tohoto průvodce zavolal „na kobereček“ ředitel zóny a pokáral jej, jak mohl nechat novináře natočit krádež. „Jestli se to bude opakovat , budu mít vyhazov“ postěžuje si muž, jehož jméno nemůže ChernobylZone.cz z bezpečnostních důvodů zveřejnit.
O pár měsíců později provázel tento průvodce po Pripjati českého novináře a fotografa. Chodili společně po domech a když novinář zašel do jednoho z paneláku, tak průvodce spatřil ve vedlejším vchodě zloděje, jak připravovali radiátory na odvoz . Průvodce šel za nimi a řekl jim , že má tady novináře a nechce mít z toho zase problémy, tak je poprosil, jestli by mohli na pár minut zmizet dohledu. Chlapi souhlasili . Český novinář vyšel ze vchodu a zeptal se, jestli se může podívat i do toho vedlejšího. Průvodce s klidným svědomím svolil . Za pár sekund na to, vyjde vyjevený novinář ze vchodu a s hrůzou ve tváři se zjeveně zeptal: „Neříkal jste , že tu nikdo už 10 let nebydlí ? Někdo tam asi při evakuaci zapomněl baterku “ – baterku tu samozřejmě zapomněli zloději a průvodce měl co dělat , aby vysvětlil, že baterie sovětské výroby určitě nevydrží svítit deset let …

Situace dnes

V černobylské zóně se nekradou pouze kovy. Dnes, když každoročně přijíždí do Černobylu stále více turistů rostou i případy krádeží různých suvenýrů a „artefaktů“, které si lidé odnášejí domů na památku, nebo je kradou za účelem prodeje ( Viz například tady: Na internetových aukcích jsou na prodej nebezpečné suvenýry z Černobylu). Jde především o drobné předměty, které jsou ve většině případů kontaminované a lidé se tak zbytečně vystavují zdravotním rizikům a navíc je to v rozporu s pravidly, se kterými je každý návštěvník černobylské zóny předem obeznámen a kterými by se měl řídit.

Ukrajinské úřady se neustále snaží se zloději v černobylské zóně bojovat. Je přísně zakázáno bez povolení vynášet ze zóny jakékoliv předměty, suvenýry, kovy a podobně. Vyjímkou je pouze zboží zakoupené v obchodech, které se v zóně nachází. I přes veškeré zákazy a opatření je pro personál kontrolních stanovišť velmi obtížné důkladně kontrolovat obsah všech vozidel, protože týdně tudy projede odhadem na 9000 aut. Lidé se často snaží nelegálně vyvážet předměty například v autech pod sedačkami, v kufrech apod., nebo je vynáší skrz ostnatý plot. Kontroly se proto zaměřují nejčastěji na tato místa. Jenom v roce 2013 bylo při kontrolách zadrženo celkem 5 tun železného šrotu, 4 tuny barevných kovů a mnoho různých předmětů, které měly být ze zóny nelegálně vyvezeny. I přes tyto veškeré snahy se odhaduje, že se ze zóny ročně vyveze nelegálně několik desítek tun různých materiálů a předmětů, které končí ve sběrných dvorech, nebo na černém trhu.
To že úřady berou situaci opravdu vážně, dokazuje i fakt, že na konci roku 2013 objevila policie v jednom kyjevském sběrném dvoře 5 tun kovových trubek s vysokou úrovní radiací gama a dokonce i beta. To svědčí o tom, že trubky pocházejí z černobylské zóny.

Video: policie objevila v kyjevském sběrném dvoře 5 tun radioaktivních kovových trubek

Pokud policie pachatele, nebo v tomto případě s největší pravděpodobností organizovanou skupinu dopadne, rozhodně nepůjde o žádné nízké tresty. Podle ukrajinského trestního práva hrozí každému, kdo nelegálně vynáší předměty z černobylské zóny obvinění z nelegálního nakládání s radioaktivními materiály a v případě prokázání viny, hrozí pachateli podle typu závažnosti finanční pokuta, nebo odnětí svobody od 1 do 7 let. (článek 267 – 1. trestního zákoníku Ukrajiny – http://kodeksy.com.ua/ka/ugolovnyj_kodeks_ukraini/statja-267-1.htm ).

Video: Jak vypadají pripjaťské panelákové byty dnes

Vandalismus

Dalším významným a na první pohled viditelným problémem černobylské zóny je vandalismus. Mnoho lidí, kteří se po zóně pohybují, ať už legálně, nebo nelegálně, má pocit, že když se někde něco poškodí, tak to nikomu vadit nebude. Výsledkem jsou pak všudypřítomné střepy, grafity, nápisy typu „Byl jsem zde…“, odpadky a podobně, což je k povaze a místu značně nevhodné…. Více o vandalismu si napíšeme v některém příštím článku.

Zdroje:

(RU) – http://pripyat.com/
(RU) – http://www.proza.ru/…
(RU) – http://lenta.ru/…
(UK) – http://kievvlast.com.ua/…
(RU) – http://chornobyl.ru/…
Chtěli byste doplnit nebo upřesnit článek? Můžete tak učinit tady »