Černobylskou zónu čekají největší změny od počátku 90-tých let minulého století, kdy se území radioaktivní zóny rozšířilo o další oblasti a pohltila tak i do té doby osídlené město Poliské. Se svým náměstkem Sergejem Kurykinem to oznámil ministr ekologie a přírodních zdrojů Ukrajiny Igor Ševčenko, když oba nezávisle na sobě zveřejnili plány na přeměnu 2/3 černobylské zóny na biosférickou rezervaci s možností, že by se její část vymezila pro návrat lidí a možnému hospodářství.
Představený návrh stále počítá se současnými hranicemi černobylské zóny, ale po vytvoření biosférické rezervace bude zóna rozdělena do dvou nových částí:
První, tzv. vnitřní 10-ti km část o rozloze přibližně 32 tisíc hektarů (viz obrázek níže – červená barva), zůstane i nadále uzavřenou zónou, která bude vyhrazená pro černobylskou elektrárnu a její přilehlé pozemky. Ty budou sloužit pro zpracovávání a skladování jaderných odpadů a v budoucnu zde má například vyrůst i centrální úložiště vyhořelého ukrajinského jaderného paliva, pro který již bylo přiděleno 45,2 hektarů půdy. Do této části bude také patřit i město Pripjať.
Z druhé části zóny, téměř 230 tisíc hektarů, pak vznikne biosférická chráněná rezervace, jejímž hlavním účelem bude zachování a ochrana přirozeného stavu současného ekosystému, který zde po černobylské havárii vznikl. Takto vzniklá biosférická rezervace se dále rozliší na 3 oblasti. Viz obrázek – tmavě zelená, světle zelená a oranžová oblast.
Tmavě zelená oblast o rozloze 76,7 tisíc hektarů bude chráněná rezervace sloužící zejména vědecké činnosti a ochraně životního prostředí, v níž budou vědci například studovat dlouhodobý vliv zvýšené radiace na místní faunu a flóru apod.
Světle zelená je tzv. nárazníková oblast s rozlohou 69,8 tisíc hektarů. V ní by měly probíhat různé vědecké a studijní práce a vzdělávací programy. Rovněž by zde měla aktivně fungovat protipožární ochrana, aby se do budoucna snížilo riziko rozsáhlích lesních pořárů, tak jako byl například v dubnu letošního roku (2015).
Poslední oblast označená oranžovou barvou o rozloze 80,7 tisíc hektarů je území, v němž bude za určitých podmínek možné žít a pracovat. Návrh počítá, že by se zde vytvořila zóna volného obchodu se zjednodušenými pravidly podnikání, přičemž se uvažuje nad některými motivačními programy. Ty by měly přilákat investice jak do nových podniků, tak infrastruktury, která je v současnosti z veliké části zničená. Ministr Igor Ševčenko rovnou vybídl, že by se v uzavřené zóně mohla postavit solární elektrárna, nebo továrna na výrobu palet.
Bělorusko nabízí pomoc
Svou pomocnou ruku při zavádění a provozování rezervace nabízí Bělorusko, které má mnoholeté zkušenosti se svou PSRER rezervací. Ta na běloruské straně přímo sousedí s černobylskou zónou a proto Bělorusko může nabídnout cenné informace a zkušenosti.
Nejdříve příští rok
Na projektu biosférické rezervace se pracuje už několik let a nyní se podle ministra Igora Ševčenka blíží do své finální fáze. Projekt získal značnou podporu u vládních činitelů i úřadů a nyní se čeká na své konečné schválení, mimo jiné i ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Avšak ani po svém schválení není reálně možné, že by se podařilo rezervaci založit a uvést do praxe ještě letos a proto samotná rezervace nevznikne dříve než v průběhu příštího roku…
Zdroje informací:
(UK) – Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů Ukrajiny
(UK) – Státní úřad Ukrajiny o řízení zakázané zóny
(UK) – http://www.menr.gov.ua/
