34. výročí černobylské havárie

Černobyl. Jméno, které svět zná už 34 let. Přesně před tolika lety došlo 26.4.1986 v Černobylské jaderné elektrárně V. I. Lenina k havárii do té doby nepředstavitelných rozměrů. Výbuch 4.reaktoru, kterému předcházel nevydařený bezpečnostní test, rozmetal do svého okolí desítky tun silně radioaktivního materiálu. To zapříčinilo, že muselo být trvale evakuováno téměř 5 tisíc Km2 území v blízkosti elektrárny, kde v té době žilo na 100 tisíc lidí. Havárie měla i své oběti, a to jak z řad hasičů, zaměstnanců elektrárny, tak i nic netušících civilistů, kteří ve spojení s havárii podlehli v průběhu let různými nádorovými onemocněními. 26.duben je tak dnem, který si svět každoročně připomíná Černobyl různými vzpomínkovými akcemi. Letošní výročí je však jiné, silně poznamenané současnou pandemií COVID-19 i rozsáhlými požáry, které začátkem dubna vypukly nedaleko opuštěného města Poliské na západě Černobylské zóny a rozšířily se až do jejího samotného nitra.

Rok 2020

Aktuální pandemie COVID-19 letos prakticky zapovídá pořádání větších vzpomínkových akcí, a to jak na Ukrajině, kde v mnoha ohledech platí stejná omezení, jako u nás v Česku, tak i v samotné Černobylské zóně, která se s Ukrajinou minimálně do 12. května 2020 zcela uzavřela. Přesto se v nočních hodinách několik lidí ve Slavutyči sešlo u pomníku obětí černobylské havárie, aby si toto smutné výročí připomněli a zavzpomínali na své bývalé kolegy a známé, které havárie stála život.

Foto z nočního setkání:

 

Oheň horší jak COVID-19

Současná pandemie ale není to nejhorší, co Černobyl v dnešních dnech potkalo. Sice teď z chybějícího turismu přichází Černobyl o peníze, ale naštěstí hlavní zdroj financí je stále ukrajinská státní kasa, takže provoz Zóny nebo Černobylské elektrárny, ač někde omezený, je stále zajištěn… Daleko větším problémem jsou současné požáry, které jsou nejhorší za několik let a do boje s nimi se zapojilo už více jak 1300 hasičů. Oheň díky výrazně suché zimě zasáhl 11 500 hektarů radiací kontaminované Černobylské zóny (přibližně 5% její plochy) a bezprostředně se dostal až k samotné Černobylské elektrárně a Pripjati. Oheň v těchto místech dokázali hasiči naštěstí zvládnout a žádné škody zde nezpůsobil. Štěstí ale nemělo několik opuštěných vesnic nebo třeba dětský tábor „Izomrudnyi (smaragdový)“, který bohužel celý lehl popelem. Sice ještě není v některých oblastech nad ohněm úplně vyhráno, ale pro nás „milovníky“ Černobylu je důležité, že jinak nejvíce vyhledávaná místa požár nezasáhl. Pokud pak jde o faunu a flóru, tam podle odporníků dosud došlo k minimálním škodám a zvěř, která stačila před ohněm utéct, se pomalu vrací zpět žít normální život. Hodně tomu měl pomoct fakt nenarozených mláďat, což by v opačné případě útěk znesnadnilo. U flóry pak odborníci očekávají rychlou obnovu a nástup nové vegetace. Příroda se se situací rychle vypořádá tak jako, v roce 1986 s černobylskou havárii.

Foto: Dětský tábor „Izomrudnyi (smaragdový)“ před zničujícím požárem

Klasický požár jako takový je samozřejmě nebezpečný, ale nebezpečí v Černobylské zóně tkví v souvislosti s ohněm i v něčem jiném. Naštěstí jsou v bezpečí důležité objekty jako Černobylská jaderná elektrárna, zařízení pro skladování radioaktivních odpadů a další kritická místa. Situaci však zhoršuje povaha hořícího materiálu, neboť jde často o silně kontaminované oblasti. Radiační situace je proto nepřetržitě monitorována a až na několik krátkodobých výjimek nedošlo vlivem ohně ke zvýšení / úniku radiace. To je velice důležité, neboť aktuálně nepříznivý směr větru unáší kouř z Černobylské zóny a Žitomirské oblasti (kde také hoří) na město Kyjev, které díky tomu zaznamenalo v posledních dnech nejznečištěnější vzduch na světě (viz například seznamzpravy.cz nebo iRozhlas.cz).

Hasiči dělají pro zvládnutí požáru maximum a s ohněm bojují jak přímo, tak nepřímo. Přímí boj zahrnuje klasické hašení ohně vodou, či sypkými materiály pomocí pozemní, nebo letecké techniky. Nepřímý boj pak představuje pozemní práce, které mají za cíl zamezit šíření ohně za pomoci vykácených a od hořlavých materiálů vyčištěných několik metrů širokých brázd. Hasiči po celou tu dobu přirozeně pracují v kontaminovaných oblastech, proto 1188 z nich bylo preventivně podrobeno individuální dozimetrické kontrole na přítomnost radioaktivního Cesia v těle s tím, že u všech vyšly testy negativní – Cesium (137Cs), který je největším „černobylským radioaktivním znečišťovatelem“, nebyl u nikoho detekován.

 

Policie má viníka požárů, ale…

Policie krátce po vypuknutí požáru zadržena viníka, který stojí za jeho založení, avšak vzhledem k tomu, že se oheň v Černobylu šíři v několika vlnách na různých, na sebe nenavazujících místech, objevují se otázky, zda nešlo o záměrné jednání, které by mělo odvést pozornost, či zakrýt stopy po nelegální činnosti (těžba dřeva, vývoz železného šrotu, nelegální turismus…), popřípadě vnitřního boje konkurenčně zájmových skupin apod… tak či tak, mnohdy může jít o konspirační teorie a je tak na policii a státních úřadech, aby vše vyšetřili.

Černobyl a rok 2020

Letošní rok určitě není pro Černobyl, ani pro svět určitě úspěšným, nýbrž rokem těžkých zkoušek. Černobyl turisty potřebuje, neboť jsou důležitým zdrojem příjmů a dobře zvládnutá pandemie tak může být pro Černobyl výzvou, protože se může stát podzimní alternativou k letní dovolené u moře. Důležité však je, aby se současné požáry podařilo s minimálními škody rychle zvládnout a mohlo se v uzavřené zóně běžně pracovat.
 

---

 

Chtěli byste navštívit Černobyl? Pojeďte s námi