Černobylská zóna

Řeka Pripjať a chladící rybník

Pripjať

Jméno Pripjať nepatří pouze opuštěnému městu, které bylo postavené pro zaměstnance černobylské jaderné elektrárny s rodinami, ale Pripjať je také řeka. Řeka, která na rozdíl od opuštěného města je plná života.

Řeka Pripjať protéká dvěma státy, Ukrajinou a Běloruskem. Je nejdelší běloruskou řekou. Řadí se mezi takzvané nížinné řeky, které se vyznačují bažinatými a písčitými břehy s přiléhajícími mokřady, slepými rameny a přírodními rybníky. Pramení na Ukrajině ve Volyňské oblasti, severozápadně od města Kovel.
Z Ukrajiny teče do Běloruska, odkud se vrací zpět na Ukrajinu. Protéká černobylskou zónou a vlévá se do Dněpru, se kterým společně zásobují vodou Kyjevskou přehradu, na které je nainstalována vodní elektrárna. Celková délka toku je 775 km a z toho jen 261 Km protéká Ukrajinou.

Pripjat
Od Большаков Сергей.Serg789 at ru.wikipedia [Public domain], z Wikimedia Commons

Pripjať má 10 přítoků (jedním z nich je v černobylské zóně řeka Už). Hlavním zdrojem vody v řece jsou dešťové a sněhové srážky a během roku hladina značně kolísá. Především po zimě, v jarních měsících dochází k častým záplavám.
Protéká řídce obydlenými oblastmi. Je splavná v délce 591 km a pro svojí vysokou hojnost ryb je často využívána pro rybolov. Žije zde například cejn, kapr, štika, okoun, plotice, kapr, sumec atd.

Řeka ve stínu Černobylu

Řeka Už
Řeka Už je jedním z 10 přítoků Pripjati. Do Pripjati se vlévá v černobylské zóně. Foto: Lukáš Duna

Část řeky protéká radiací kontaminovaným územím Ukrajiny a Běloruska, které způsobila černobylská havárie v roce 1986. Lidé, kteří žili v černobylské zóně před havárií, využívali řeku pro rybolov a rekreaci. Nedaleko městečka Černobylu se dnes nachází opuštěný lodní přístav, kde stojí několik opuštěných vraků lodí.
Pripjať je nejvýznamnějším vodním tokem v celé černobylské zóně. Zónou protéká v délce 33 km a hraje klíčovou roli při přenosu radionuklidů do oblastí mimo radiací postižená území. Kontaminovány jsou kromě samotné vody, také ryby a ostatní vodní fauna a flóra (až 20% ryb je kontaminováno více, než připouští ukrajinské normy, viz níže.) V největším množství se v řece nacházejí radionuklidy cesia a stroncia. Vědci dokázali, že přenos radionuklidů je řekou větší, než jiné způsoby přenosu, jako je například vzduchem, zvěří a podobně.
V dobách, kdy dochází k záplavám, se množství unášených radionuklidů mnohonásobně zvyšuje. Například v roce 1999 došlo k rozsáhlým záplavám a znečištění řeky radionuklidy bylo nejhorší za posledních 15 let.

Mapa černobylské zóny
Mapa černobylské zóny

Takto kontaminovaná voda v řece přitéká do Kyjevské přehrady. Část této přehrady ještě spadá do černobylské zóny (viz obrázek – mapa zóny). V ústí řeky se nachází něco kolem 20 ostrůvků, z nichž některé jsou často navštěvovány rybáři. V těchto místech se však v bahnitých sedimentech hromadí značné množství radioaktivních látek, které jsou pomalu odnášeny dále do přehrady a řeky Dněpru, který se vlévá do Černého moře. I přesto jsou ryby v přehradě i Dněpru (na rozdíl od těch v řece Pripjati) podle ukrajinských norem v pořádku.

Ukrajinská norma stanovuje maximální objem radionuklidů pro ryby takto: Cesium137 – 150 Bq/kg a Stroncium90 – 35 Bq/kg.

Chladící rybník

Pokud se podíváte na mapu, nebo letecký snímek černobylské zóny, můžete si všimnout veliké vodní plochy, která se nachází v těsné blízkosti černobylské jaderné elektrárny. Tato vodní plocha je chladící rybník, který byl uměle vybudován pro potřeby elektrárny. Rybník měl za úkol dodávat prostřednictvím kanálů vodu pro chlazení reaktorů. První zajímavostí je, že byl vybudován v původním korytu řeky a Pripjať byla svedena do nového koryta podél hráze.


Zvětšit mapu

Během provozu prvních dvou bloků elektrárny činila rozloha rybníku přibližně 12 Km2, což dostačovalo, avšak po zprovoznění 3 a 4 bloku byla v roce 1983 hladina navýšena a její celková plocha vzrostla na 23 Km2. Průměrná hloubka dosahuje 6m a maximálně až 20m. Další zajímavostí je, že výška hladiny rybníku se nachází 7 metrů nad úrovní řeky Pripjati. Rybník neustále ztrácí vodu a pro udržení správné výšky vodní hladiny je nutné využívat vodní čerpadla, která pracují nepřetržitě 365 dní v roce.

Pár informací o chladícím rybníku ve zkratce:

  • Délka: 11,5 km
  • Průměrná šířka: 2,2 km
  • Obvod hráze: 25 km
  • Průměrná hloubka – 6 m
  • Maximální vodní plocha: 23 km2
  • Maximální objem: 160 milionů m3 vody
  • Objem využívané vody v normálním režimu: 265-1994 m3/hod
  • Objem využívané vody v testovacím a nouzovém režimu: až 5000 m3/hod
  • Voda v rybníku kvůli ochlazování cirkuluje dokola po celém obvodu hráze

Vodní život

Život v rybníku je velice rozmanitý. Žije zde veliké množství ryb, korýšů a jiných vodních organismů. Před černobylskou havárií zde byla zřízena rybí farma. Do rybníku byli vypuštěni například kapr, sumec, okoun, štika, atd.

V roce 2002 byla vypracována studie, která uvádí množství všech vodních organismů žijících v chladícím rybníku (data ve zkratce, O. L. Zarubin):

  • Plankton: 130 – 40 000 tun
  • Mlži a korýši: 10 000 – 100 000 tun
  • Vodní rostliny: 1 000 – 30 000 tun
  • Ryby: 1 000 – 20 000-30 000 tun

Vlivem černobylské havárie došlo k radioaktivní kontaminaci rybníku. Nejvíce kontaminované jsou sedimenty, které se usadily na jeho dně. Byl zde proto zakázán rybolov a díky tomu se zvýšila rybí populace. Například sumci zde dosahují i více jak 2.5 metrových délek. Rybník je od havárie pod nepřetržitým dohledem vědců, kteří neustále monitorují nadlimitní objem radionuklidů v těle ryb a ostatních živočichů a organismů.

Rybník dnes (2013)

Dnes jsou všechny bloky černobylské jaderné elektrárny odstavené a proto se voda z rybníku využívá pouze minimálně. Kanály, které přiváděly vodu k elektrárně jsou přehrazené a rybník tak slouží především už jen jako zdroj užitkové vody a zdroj vody pro boj s ohněm.
Uměle udržovaná vysoká hladina vody již není potřebná, proto se plánuje s jejím výrazným snížením. To s sebou nese několik problémů, protože radioaktivní kontaminace sedimentů na dně rybníka, představuje určitou hrozbu. Hladina se nechá snižovat přirozeným a pozvolným úbytkem vody. Odhaduje se, že vypouštění může trvat i více než 3 roky. Spolu s upouštěním hladiny se bude snižovat i množství ryb, řas a dalších vodních živočichů. Samotná proveditelnost je dnes již zdokumentována a společně s tím vznikl projekt na monitorování prostředí, který bude při vypouštění rybníka průběžně kontrolovat radiační situaci. Začátek postupného vypouštění by mělo začít buď koncem roku 2013, nebo začátkem roku 2014 .

Video z krmení obřích ryb ve vodním kanále.

Takto mohli návštěvníci černobylské zóny donedávna krmit místní ryby. Dnes je tento kanál přehrazený.

Zdroj informací:

http://www.chnpp.gov.ua/index.php…
http://chornobyl.in.ua/reka-pripyat.html
http://ru.wikipedia.org/wiki/….
http://www.wildlife.by/node/2650
http://www.waterguide.ru/reka-pripyat.html

 

Chtěli byste doplnit nebo upřesnit článek? Můžete tak učinit tady »

1 komentář

  1. Avatar

    Julia_1998

    19.8.2013

    Správné rybaření je, když existuje velké množství ryb. Bohužel to nestává příliš často. Lokalita je klíčem k dobrému rybaření. Je smutné, že faktory, které ovlivňují dobré rybaření jsou; čas, podnebí, stav vody, nebo jiné nepříjemnosti. Chcete-li dosáhnout své fantazii a přinést plnu mnozstvi ryb domů, možná I v zimě, možná budete chtít si koupit ‘Dynamite’ aktivátor, jeho speciality jsou vistupujici mezi jeho konkurenty. https://rybydynamit.com/ Po příchodu boilie jsem ji začínal používat čím dál míň a na určitý čas jsem na ni dokonce takřka zanevřel. Přestala mi přinášet úspěch. Na místech vnaděných kukuřicí se mé výsledky očividně zhoršovaly. Přesto jsem si vždy byl vědom, že kukuřice je stále jednou z nejlepších návnad a nástrah na kapry. Chtělo to jen dokázat správně ji využít. Ve chvíli, kdy jsem pochopil, že kukuřice nemusí být vždy jen hromadnou návnadou vhazovanou po desítkách kilogramů, ale že její síla spočívá především v okamžitosti působení, stala se opět mojí oblíbenou zbraní na kapry.

Zanechat komentář

Před odesláním komentáře prosím vyplňte:

2

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Může vás také zajímat...

Pohřebiště kontaminované techniky Rasocha
Černobylská zóna

Hřbitov vojenské techniky Rasocha

Následně po havárii v černobylské jaderné elektrárně bylo do záchranných prací nasazeno vysoké množství armádní i civilní techniky. Většina těchto
Radar
Černobylská zóna

Černobyl 2 – Vojenský radar

Tajný vojenský radar DUGA, též nazýván jako „Oko Moskvy“, vznikl v 70-letech minulého století. V době studené války byl namířen na