Dne 19. června 2015 v Černobylské jaderné elektrárně byla dokončena mise odborníků z mezinárodního sdružení provozovatelů jaderných elektráren. ( WANO ). Akce se konala na žádost Černobylské jaderné elektrárny a byla věnována ukládání kapalných radioaktivních odpadů ( LWR ).
Skupina expertů na jadernou bezpečnost přišli ze JE Dukovany ( ČR ), VÚJE ( Slovensko ), a JE Ignaline (Litva).
První kroky mise spočívali v předání veškerých informací o aktuálním stavu projektu ( LRTP – Liquid Radwaste Treatment Plant, čistička radioaktivních odpadních vod ). Které poskytl zástupce technického ředitele ze správy radioaktivních odpadů, Andrew Poyarkov. Jedním z problémů jsou radioaktivní sorbenty ( Ionexové pryskyřice ) a kaly. Individuální zkoušky technického zařízení LRTP ukázaly, že ukládání těchto druhů odpadů a kalů způsobuje intenzivní mechanické opotřebení systému pro tvrzení. Bylo přijato a představeno tvoření finálního produktu pomocí cementu použitého jako pojiva, použití iontové výměny a poměrně nový způsob zvaný polymerace pomocí pryskyřice. Specialisté z Černobylské jaderné elektrárny jsou již rozhodnutí začít s likvidací kapalných odpadů. V první řadě je důležité zlepšit technologie na zpracování sorbetů a kalů.
V roce 2013 specialisté z JE Černobyl schválili doporučení odborníků z České republiky a Slovenské republiky, které jim představili nové technologie a způsob „znehybnění“ kapalných látek a odsouhlasili taktéž nařízení ohledně Jaderné a radiační bezpečnosti. Technologie používané v ČR a SR jsou založeny na používání mobilních zařízení pro zpracování radioaktivního odpadu. Taktéž využití polymerace jako pojivo při likvidace radioaktivních kapalin, které jsou účinnější než metody cementování a bitumenace.
Výsledkem této celkové spolupráce bylo zpracování technických specifikací a parametrů pro následnou stavbu úložiště kde budou zpracovány a skladovány sorbenty, perlit, kaly. Což bylo důležité pro odborníky z MAAE ( Mezinárodní Agentura pro Atomovou Energii, taktéž značena jako IAEA ) a následné doporučení pro rozmístění zařízení v LRTP ( čistička radioaktivních odpadních vod )
Všechny otázky, doporučení a odpovědi a následnou diskuzi si mohli odborníci sdělit při svých zasedáních. V rámci své mise, mohli odborníci obeznámeni s procesem nakládání s radioaktivním odpadem v Černobylské zóně navštívit postavený závod na zpracování kapalných odpadů.
Poznámka:
V současné době jsou všechny organizace provozující jaderné elektrárny členy WANO, který funguje nezávisle na státních či regulačních orgánech země. Pracují výhradně pod jménem organizace a v zájmu svých členů – Jaderných elektráren. Nevystupují nikdy pro, proti jaderné energii ani nezastupují zájmy jaderných průmyslů. V rámci WANO, která je složena z odborníků z několika států, se pořádají mise, průzkumy, technická podpora, výměna informací o událostech aj. Struktura WANO je rozdělena do čtyř regionálních center ( Moskva, Atlanta, Paříž, Tokio ). Moskva spojuje jaderné elektrárny v Rusku, Bulharsku, Maďarsku, Kazachstánu, Kubě, Litvě, Polsku, Slovensku, České republiky, Ukrajině, Finsku, Číny a Íránu. Hlavní koordinační centrum WANO organizace se nachází v Londýně.
Doplňující info:
Polymerace – znamená, že se kapalné látky „zabudují“ do umělých hmot polyester, vinylester, epoxidové pryskyřice. Tento způsob ukládání kapalin je značně nákladnější než cementace, či bitumenace. Proto se používá nejčastěji tam kde není technicky možné použít zmíněné dvě metody.
Cementace – Prováděna „za studena“ je velice rozšířený systém zpracování kapalin. Je levný a nepotřebuje zvlášť náročné technické zařízení. Výsledný produkt je velice stabilní a pojme do sebe vcelku dost odpadu. Navíc má i vysokou schopnost stínění. Výhodou je taktéž nehořlavost finálního produktu
Bitumenace – Prováděna „za tepla“. Je to horký proces, který umožňuje zbavení odpadu další vody. Výhodou tohoto způsobu je snížení objemu odpadů a menší náklady. Nevýhodou je, že bitumen ( organická látka podobná asfaltu ) je hořlavý, což vyžaduje speciální opatření při manipulací a uskladněním. Vyšší investiční náklady na zařízení. Nejvíce se využívá v USA, Japonsku, Rusku, Švédsku, i jinde.
Zdroj: chnpp.gov.ua
