Černobylská zóna

Pripyat Piano: Oživlá piána mrtvého města

Černobylská zóna láká mnoho umělců. Mladou českou skladatelku Elišku Cílkovou však napadla jedna věc jako první – nalézt ztracené hudební nástroje, které po evakuaci zůstali opuštěné ve městě Pripyat.

Eliška Cílková
Eliška Cílková při nahrávání svého alba

Album „Pripyat Piano: The Zone of Chernobyl“ představuje hudební kolekci skladeb, které jsou složeny z nahrávek zapomenutých klavírů v černobylské zóně. S unikátním hudebním nápadem přišla Eliška Cílková na počátku roku 2010, i když se uměním černobylské oblasti zabývá již několik let. Její pátraní po ztracených klavírech pak probíhalo více než 2 roky a celkem se jí podařilo nalézt zhruba 15 nástrojů, z nichž bylo nahráno celkem 8. Každý track na tomto CD je tedy věnován konkrétnímu klavíru a také místu, kde stojí. Do nahraných zvuků Eliška Cílková záměrně nijak nezasahovala, pouze pracovala se střihem a dynamikou a hudební formou. Tak vznikli sonické kompozice, které kromě autentického zvuku nástrojů přenášejí i prostor, kde klavír stojí.

Koncertní síň
Koncertní síň

V prvním tracku „Křídlo v koncertní síni/The Grand Piano in the Concert Hall“ tak například slyšíme kapání vody, které bylo pro toto místo patrné a zároveň těžký úder klávesy c1, která jako jediná ze třech klapek tohoto nástroje ještě stále hrála. Cílková v bookletu píše: „Když jsem spatřila poničené křídlo v pripjaťské koncertní síni, které zůstalo otevřené a bez svrchní desky, kam stále kapala voda – byla jsem si jistá, že nástroj nevydá jediný zvuk. Křídlo k mému úžasu přesto hrálo.“

V dalších tracích můžeme objevit zvuky dětského klavíru z místní školky, zvuky strun klavíru bez kladívek z Domu Umění či track s názvem „Torza nehrajících klavírů“ který je zkomponovány ze zvuků, jako je např. klepání, které byli nahrány na zbytky nástrojů.

Pripyat Piano: The Zone of Chernobyl
Pripyat Piano: The Zone of Chernobyl

„Bylo těžké s nahrávkami pracovat, samotný střih trval více než půl roku“ říká Eliška Cílková v rozhovoru pro Lidové Noviny. „Některé tracky jsou třeba složené jen z několika tónů – protože jednoduše více tónů staré a poškozené klavíry nevydali“. Z toho důvodu je na CD využito a zpracováno maximum zvuků, které klavíry poskytli. Multiartové CD má díky přenášení jednotlivých prostorů i přínosný dokumentační charakter. „Ráda bych se za několik let do zóny vrátila, abych se podívala v jakém stavu jsou nástroje, se kterými jsem v rámci tohoto CD pracovala. Existuje také ještě několik dalších pian o kterých vím, ale které jsem nahrát nestihla. Ráda bych tedy v budoucnu na tento projekt navázala a udělala album Pripyat Piano 2“.

Rozhovor k tomuto projektu je možné poslechnout si zde: http://www.proglas.cz/detail-poradu/2014-03-27-19-15.html

Více informací a textů o jednotlivých klavírech si můžete dočíst zde: www.pripyatpiano.com

Projekt Pripyat Piano najdete také na Facebooku: https://www.facebook.com/pages/Pripyat-Piano/787368037945656

CD vyšlo na podzim roku 2013 u polského vydavatelství MATHKA. Na nekomerční projekt navazují výstavy (nejbližší v Praze Galerie Gamu, Malostranské náměstí, Praha 1) www.eliskacilkova.com

Pripyat Piano: The Zone of Chernobyl

Album Pripyat Piano: The Zone of Chernobyl si můžete objednat také prostřednictvím našeho internetového obchodu ChernobylShop  za cenu 270Kč.

CD nekomerčního charakteru je doplněné o 24 stránkový booklet s jednotlivými fotkami a popisem klavírů.

Video Pripyat Piano Story

Info: Fotografie do článku poskytla Eliška Cílková (www.eliskacilkova.com)

Zanechat komentář

Před odesláním komentáře prosím vyplňte:

2

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Může vás také zajímat...

Pohřebiště kontaminované techniky Rasocha
Černobylská zóna

Hřbitov vojenské techniky Rasocha

Přečíst nahlasNásledně po havárii v černobylské jaderné elektrárně bylo do záchranných prací nasazeno vysoké množství armádní i civilní techniky. Většina
Radar
Černobylská zóna

Černobyl 2 – Vojenský radar

Přečíst nahlasTajný vojenský radar DUGA, též nazýván jako „Oko Moskvy“, vznikl v 70-letech minulého století. V době studené války byl namířen