Někdy v roce 2005 jsem se náhodou dostal k článku o černobylské havárii a zjistil jsem, že o ní vlastně nic nevím. Začal jsem si shánět další informace a čím více jich bylo, tím víc mě Černobyl zajímal. Když jsem se pak dočetl, že se tam může s exkurzí dostat i obyčejný turista, začal jsem o takovém výletu vážně uvažovat. A pak jsem na internetu našel web fotografa Václava Vašků (fotomat.cz), který v Černobylu už několikrát byl, a kterého jsem do té doby neznal. Ozval jsem se mu a příštích několik měsíců jsme si psali, takže jsem se díky němu dozvěděl plno nových věcí, včetně těch, o kterých se jinak moc nepíše. Nakonec to dopadlo tak, že jsme se domluvili na společné cestě a v říjnu 2007 jsem s Václavem a s jedním mým kamarádem vyrazil do Černobylu.

Nivetske

Obyvatelé vesničky Nivetske

Vidět sarkofág na vlastní oči a projít se sám po opuštěné Pripjati byly zážitky, na které se nedá zapomenout. O tři roky později se už ale tak silný efekt nedostavil. Bylo ale víc času a dostali jsme se i k lidem, kteří v zóně žijí a to bylo rozhodně zajímavější než trávit čas v rozpadlém městě. Po této druhé návštěvě mě napadlo, že bych se o Černobylu pokusil natočit amatérský dokument. Přemýšlel jsem, jaké téma zvolit, a protože jsem toho o Černobylu stále věděl málo a vzhledem k tomu, že i třetí cesta měla být s Václavem, došel jsem k jedinému možnému závěru: natočit dokument o Václavovi a pokusit se zachytit jeho pohled na Černobyl. Bylo to v roce 2013, v době, kdy měl Václav za sebou už nejméně deset výprav. Pobyt v zóně jsme si zaplatili jen na jeden den a další tři dny jsme jezdili po okolí.

Řeka Dněpr - Rybáři

Řeka Dněpr – Rybáři

Podívali jsme se do vesnice Malinovka, kde žijí Volynští Češi, ve městě Ivankov jsme se sešli s doktorem Jurijem Bandaževským, v Kyjevě jsme se setkali s rockovou skupinou Asfalt, která zpívá o Černobylu. A bylo toho ještě víc. Brzy po návratu jsem začal na dokumentu pracovat a ačkoliv jsem měl pocit, že mám materiálu relativně dost, chtěl jsem se co nejdříve vrátit zpátky. To se nakonec podařilo už po půl roce, na jaře roku 2014. Tentokrát jsme zakázanou zónu vynechali úplně a čtyři dny jsme se jen toulali po zpola opuštěných vesničkách. Díky tomu byla tahle zatím poslední cesta asi ze všech nejzajímavější. Vynechat návštěvu Pripjati a elektrárny a místo toho potkávat místní lidi byl způsob, jak se Černobylu naopak o něco přiblížit.

Fotka s užovkou - V jedné z vesnic poblíž zóny

V jedné z vesnic poblíž zóny

Když se mě někdo zeptá, proč jezdím do Černobylu, neumím přesně odpovědět. Jedním z důvodů ale bude jakási magičnost. Zóna je místo, kam se lidé jen tak nevrátí a člověk vidí, jak si tam příroda všechno bere zpátky. Cesty jsou zarostlé, na střechách budov vyrůstají stromy a celé město pomalu pohlcuje zeleň. V létě, když jsou větve stromů obaleny listím, má Pripjať už blíže k lesu než k městu. Příroda na první pohled vypadá normálně, zdravě. Zdravá ale není. Radionuklidy v půdě pomalu klesají hlouběji a dostávájí se ke kořenům stromů. U vyvrácených kmenů byla radiace vždy několikanásobně vyšší než na povrchu. S tímhle si ale příroda časem poradí. Mnohem horší je to, co se děje za hranicí zóny, kde žijí lidé, které Černobyl poznamenal na celý život. Nejen fyzicky, ale i psychicky. A nejen je, ale i budoucí generace. To už je ale něco, k čemu se já nemůžu moc vyjadřovat, protože tak “blízko” jsem se nedostal.

Tohle je malý výběr fotek ze všech čtyř cest…

2007

Paní Julija v infocentru Černobylské elektrárny

Infocentrum Černobylské elektrárny

Příjezd do Pripjati

S průvodcem Maximem přijíždíme do Pripjati

Pripjať, základní škola

Pripjať, základní škola

Pripjať

Pripjať

Pripjať, bývalé kadeřnictví

Pripjať, bývalé kadeřnictví

Pripjať, ruské kolo

Pripjať, ruské kolo

Zvýšená radioaktivita

Zvýšená radioaktivita poblíž ruského kola

Výhled na elektrárnu

Výhled na elektrárnu z nejvyšší budovy v Pripjati

Staří manželé

Staří manželé si přivydělávají prodejem hub

Prodej hub

Staří manželé si přivydělávají prodejem hub

Prodej hub

Staří manželé si přivydělávají prodejem hub

Cesta domů

Cesta domů. Kvůli téhle díře jsme ve 3 hodiny v noci hledali ubytování a ráno potom pneuservis.

2010

Vejce jako symbol života

Vejce jako symbol života – příjezd do Ivankova

Checkpoint

Checkpoint vnitřní, desetikilometrové zóny

Průvodce Sergej

Průvodce Sergej ukazuje, jak s výškou roste i radiace

Černobylská elektrárna

Černobylská elektrárna

Pripjať

Pripjať

Nedokončené chladící věže 5. a 6. bloku

Nedokončené chladící věže 5. a 6. bloku

Hotpoint

“Hotpoint” poblíž jedné z chladících věží – 230 000 mikrorentgenů

Uvnitř věže

Uvnitř věže

Vesnice Opačiči

Jedna z posledních obyvatelek vesnice Opačiči

Stejná vesnice, jiný dům

Stejná vesnice, jiný dům

Památník ve vesnici Stracholesí

Památník ve vesnici Stracholesí

Stracholesí

Ve Stracholesí potkáváme místní rybáře…

Stracholesí

Nejdříve se popíjí u nich na dvoře

Stracholesí

Později před místním obchodem

2013

Rozestavěný nový sarkofág

Rozestavěný nový sarkofág

Před ruským kolem v Pripjati

Václav Vašků před ruským kolem v Pripjati

Pripjať, kulturák

Pripjať, kulturák

Pripjať

Pripjať

Pripjať, nemocnice

Pripjať, nemocnice. Průvodce nám ukazuje zamoření části vnitřku přilby jednoho z hasičů, který byl po havárii převezen do nemocnice.

Pripjať

Autobusová zastávka v Pripjati

Volyňská Češka Lída

Volyňská Češka Lída u hrobu svého syna

Místní pastevec

Místní pastevec

2014

Jedna z mnoha  vesnic poblíž zóny

Jedna z mnoha vesnic poblíž zóny

Hlídka ve vesnicei Stari Sokoly

Hlídka ve vesnicei Stari Sokoly

Plot kolem černobylské zóny

Plot kolem černobylské zóny

Natáčení rozhovoru

Natáčení rozhovoru ve vesničce Nivetske

Napsal: Petr Nesnídal