Prohlédněte si animaci, která ukazuje průběh šíření radioaktivního mraku. Ten vznikl v důsledku černobylské havárie, která se stala 26. dubna 1986. Cesium 137 s poločasem rozpadu 30 let, se uvolnilo do ovzduší při výbuchu čtvrtého reaktoru a následně zamořilo vlivem povětrnostních podmínek značnou část Evropy a Asie. Následky zamoření jsou u nás prokazatelné i dnes. […]
30. listopadu 2012 byla v Oslu podepsána mezivládní dohoda o spolupráci mezi Ukrajinou a Norskem v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany na Ukrajině. Tato spolupráce započala již v roce 2006 a nyní byla doplněna o nové projekty zaměřené především na černobylskou jadernou elektrárnu. Do této doby zde Norové proinvestovali již 8 miliónů norských korun. […]
Jak to vypadalo po havárii u nás? O radiační situaci se mluvilo neurčitě, československé sdělovací prostředky představovaly havárii jako běžnou poruchu a myšlenka, že by se v důsledku havárie změnila radiační situace zde se nepřipouštěla. I přesto probíhalo v Československu intenzivní měření. Mnoho lidí samozřejmě poznalo, že se něco děje; např. zaměstnanci jaderné elektrárny Dukovany […]
Od roku 1990 jsou Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) (angl. IAEA – International Atomic Energy Agency) mimořádné události v jaderných elektrárnách hodnoceny mezinárodní stupnicí INES (The International Nuclear Event Scale). Tato škála hodnotí sedmi stupni mimořádné události na JE, ale i ve výzkumných reaktorech či v úložištích vyhořelého jaderného paliva a odpadů včetně jejich […]
Ionizující nebezpečné záření vyjadřujeme dávkovým ekvivalentem v sievertech. Za rok obdrží člověk přirozenou dávku 2,5 až 3,0 mSv. K této hodnotě je potřeba připočítat individuální dávkový ekvivalent. Tak např. člověk sledující televizi 1 hodinu denně si připočítá 0,01 mSv za rok, člověk žijící v okolí uhelné elektrárny navíc 0,01 mSv za rok, člověk žijící v […]
