PSRER – Běloruská část černobylské zóny

1.10.2013
0 Komentářů
4.63K x přečteno

Dva roky po černobylské havárii byla běloruská část černobylské zóny rozšířená o další, vysoce kontaminované území. V Bělorusku poté vznikla uzavřená přírodní rezervace o rozloze 1313 Km2. Rezervace byla založena 18. července 1988 a její oficiální název zní Polesská státní radiační a ekologická rezervace (PSRER). V ní se provádějí různá opatření, aby se minimalizoval přenos radioaktivních látek mimo rezervaci a také zde probíhá výzkum a studium ionizujícího záření a jeho účinky na faunu a flóru. V roce 1993 byla rozšířena o dalších 849 Km2 na celkových 2150 Km2, čímž se stala největším běloruským územím chránícím přírodu a jednou z největších rezervací v celé Evropě.

Kontaminované území rezervace PSRER radionuklidy (půda, rostliny, živočichové)
Cesium-137	až 37.000 kBq / m2 (1000 Ci / km2) *
Stroncium-90	až 740 kBq / m2 (20 Ci / km2) *
Plutonium-238, -239, -240	až 185 kBq / m2 (5 Ci / km2) *
* Území není kontaminované rovnoměrně. Tyto hodnoty jsou maximální naměřené. Zdroj dat: PSRER

Rezervace vznikla v nejvíce postižených oblastech u obcí Bragin, Narovlya a Chojnik v Gomelském regionu (viz obrázek). Před havárii zde žilo více než 22 tisíc obyvatel v 96 obcích.
Správa PSRER se nachází ve městě Chojnik, zaměstnává více než 700 lidí a roční náklady na správu se pohybují kolem 4 miliónů dolarů ( 78,2 mil. Kč).

Běloruská rezervace PSRER — Hranice běloruské rezervace PSRER.
Od Кондрашка (http://www.zapovednik.by/i/Zap/Karta.jpg) [CC0], prostřednictvím Wikimedia Commons

orb_08 — Radiační kontrola prostředí
Zdroj: Pracovníci PSRER

Hlavním cílem PSRER je chránit veřejnost před nepříznivými účinky ionizujícího záření zamořeného prostoru. Zaměstnanci, vědci a biologové mají proto za cíl provádět na území rezervace tyto hlavní činnosti:

Provádět opatření, která mají zabrání přenosu radionuklidů do okolních oblastí mimo území PSRER.
Monitorovat radiační situaci v životním prostředí (vzduch, voda, půda, rostliny a živočichové).
Provádět radiobiologický výzkum a vývoj účinných dekontaminačních technologií pro půdu kontaminovanou radionuklidy.
Ochrana proti nepovolanému vniknutí do PSRER a požární ochrana.
Zalesňovat půdu, aby se zabránilo vzdušným a vodním erozím.

Oficiální znak PSRER

Uzavřená rezervace je tedy pod stálím dohledem vědců a biologů. Lidský zásah je minimální a probíhají zde pouze nejnutnější práce spojené s ochranou lesů před škůdci a požáry. Od svého založení vzniklo v rezervaci přibližně 5000 hektarů nových lesů, které byly osázeny mladými duby, borovicemi a podobně.
Svojí uzavřeností a omezeným přístupem lidí se stala rezervace domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů fauny a flóry. Správa PSRER uvádí, že zde žije přibližně 7 druhů plazů, 11 druhů obojživelníků, 46 druhů savců, 213 druhů ptáků a 25 druhů ryb. Z tohoto celkového množství je více než 70 druhů vzácných a jsou uvedené v běloruské, nebo světové červené knize ohrožených druhů a jsou tedy chráněni mezinárodními úmluvami. Vyskytují se zde například medvědi, lišky, jezevci, koně Převalského, plži, bizoni, čápi černí, želvy bahenní, orli skalní a také orli mořští. Je zde také zaznamenáno přes 1250 druhů rostlin, z nichž 18 je vzácných.