Při provozu reaktoru jaderné elektrárny je vždy nutné znát, porovnávat a zaznamenávat velké množství údajů. Aby se tato práce maximálně automatizovala, tak v 60. letech 20. století bylo v Sovětském svazu rozhodnuto vybavit jaderné elektrárny elektronickými výpočetními stroji (ECM).
První takový počítač byl instalován v roce 1973 v Leningradské jaderné elektrárně a nesl název „SKALA“ – Systém řízení reaktoru Leningradské jaderné elektrárny. Následně byl instalován také v Kurské a Černobylské jaderné elektrárně.
„SKALA“ byl systém pro výpočet, řízení a výstup provozních parametrů jaderného bloku a plnil tyto tři hlavní funkce:
-
- Kontrola provozu – Kontrolní funkce spočívala ve zpracování signálů z 8737 senzorů reaktoru každé 2 minuty provozu. Řídící pracovníci mohli kdykoli kontrolovat údaje z jednotlivých senzorů a získat tak potřebné informace. Hodnoty těchto signálů se také zobrazovaly na ovládacích panelech a v případě odchylky od stanovených parametrů se spustilo výstražné upozornění.
- Výpočet aktuálních provozních hodnot – Výpočet byl prováděn pomocí programu Prisma, který mimo jiné počítal provozní rezervu reaktivity, makropole uvolněného výkonu, absolutní výkonové pole a výpočty tepelného a elektrického výkonu reaktoru. „Prisma“ zpracovávala informace jednou za 5 minut.
- Záznam provozu – Každé dvě hodiny se tiskly údaje zaznamenané Prizmou jako například jaká byla v reaktoru teplota, tlak, parametry chladicího média, parametry turbíny.
Systém SKALA také veškerý provoz jaderného bloku zaznamenávala i na magnetickou pásku (spouštění alarmů, blokování, ochrany atd.) a v případě nestandardních situací mohla být historie využita ke kontrole a prošetření. Nyní je už SKALA v Černobylské jaderné elektrárně mimo provoz a je možné si jej prohlédnout během exkurze elektrárny.