Jaderná energetika: co se změnilo po Černobylu?

Jaderná energetika byla po havárii 4.bloku Černobylské jaderné elektrárny velmi důkladně přehodnocena a zařízení, která byla vystavěna na sovětském základu, podrobena rozsáhlým prověrkám.

Ještě před rozpadem Sovětského svazu došlo k obrovským změnám v celém jaderném sektoru – některé země neváhaly a i když je to dodnes stálo nemalé finanční prostředky, bloky ruské koncepce vyřadily zcela z provozu.

K tomuto kroku se po sjednocení odhodlalo Německo. První postiženou byla elektrárna Rheinsberg s tlakovodním reaktorem VVER 210 o výkonu 62 MW. S přípravami stavby se začalo v roce 1956 a o čtyři roky později byla stavba skutečně zahájena. V roce 1966 byl blok přifázován do sítě. V roce 1990 byla elektrárna z ,,bezpečnostních“ důvodů odstavena. Ještě dnes se pracuje na její likvidaci, i když drtivá většina technologických zařízení byla již převezena do meziskladu Nord na severu země.

Elektrárna Stendal měla být největší z elektráren ve východním Německu, původní plány počítaly s výstavbou čtyř bloků VVER 1000/V320. S výstavbou bylo započato v roce 1983, po sjednocení byla stavba úplně zastavena a nikdy neobnovena. První blok byl hotov z 85%, druhý z 15%.

Nejpohnutější historii ze všech německých elektráren má však Nord (Greifswald, Lubmin) v Předním Pomořansku. Zde se jednalo o zcela ojedinělý koncept, nemající v Evropě obdoby. Ke čtyřem blokům VVER 440/V230, které byly spuštěny v letech 1974 až 1979, měly přibýt ještě další čtyři VVER 440/V213, s jejichž spuštěním se počítalo v letech 1989 a později. Obrovská elektrárna byla po revoluci odsouzena k ukončení provozu – první bloky V230 byly podle Němců málo bezpečné a tak byly na začátku roku 1990 vypnuty a vyřazeny z provozu. Pátý blok koncepce V213 (s barbotážním systémem) byl pouze krátce spuštěn do fyzikální fáze, po třech týdnech testů byl však také odstaven a zlikvidován. Šestka byla dostavěna, avšak nikdy se nedočkala zahájení provozu. Sedmý a osmý blok nikdy nebyly dostavěny.

K přehodnocení plánů došlo také v Polsku, kde byla zastavena výstavba elektrány Zarnowiec se čtyřmi bloky VVER 440/V213. Že se jednalo spíše o politické rozhodnutí, je vidět dnes na mnoha provozovaných blocích stejného typu – Dukovany, Jaslovské Bohunice V2, Mochovce, Pakš, JE Rovenská…..to je výčet těch nejznámějších s reaktory stejného typu. Řada z nich dostala povolení k prodloužení provozu do roku 2020 nebo i dále. Mimochodem, bloky V230 jako JE Greifswald měla i odstavená V1 v Jaslovských Bohunicích, avšak pokud by nebyla vyřazena z politických důvodů, sloužila by zcela spolehlivě dodnes. Jedinými provozovanými bloky této koncepce tak zůstávají dva dvojbloky elektrárny Kola a Novovoroněž v Rusku.

Některé dostavěny, jiné ne

Po havárii v Černobylu a rozpadu Sovětského svazu však mnoha zemím chyběly na dostavbu nových bloků finance. Například čtvrtý blok elektrárny Rovenská na Ukrajině, jehož stavba byla zahájena již v roce 1986, byl dostavěn a zprovozněn až v roce 2002. Jedná se o koncepci VVER 1000/V320 jako u nás v Temelíně. Nepěkně dopadla elektrárna Chmelnická, také na Ukrajině, která má dva bloky V320 v provozu a dva další mají od roku 1990 zastavenou výstavbu. Původně měl dostavbu řešit ruský Atomstrojexport, zatím to však vypadá, že v rámci dostavby, která má započít v roce 2015, bude hlavním dodavatelem plzeňská Škoda JS. Třetí blok je stavebně hotový zhruba z osmdesáti procent. Nelze si nevšimnout, že problémy zde byly i s druhým blokem, jehož stavba započala již v roce 1985 a k síti bylo přifázováno až v roce 2002.

I tehdejší československé bloky byly postiženy ,,přešlapováním a prověrkami“. Temelín, jehož stavba byla zahájena již v roce 1986, měl být původně vybaven čtyřmi bloky

VVER 1000/V320. Ze čtyř jsou nakonec pouze dva, dostavěné ještě po neuvěřitelných 14 letech. Zda ke stávajícím dvěma přibudou další, je jen ve hvězdách, první tendr na dodavatele byl zrušen.

Mochovce – tato slovenská elektrárna, rozlohou a počtem bloků VVER 440/V213 stejná s Dukovany, byla také postižena nejrůznějšími problémy v rámci financování a bezpečnostních prověrek. Stavba započala v roce 1981 u prvního dvojbloku, druhý se započal stavět o rok později. Po revoluci však chyběly peníze, stavba byla několikrát zastavena. První dva bloky byly tak přifázovány až v letech 1998 až 2000. Třetí a čtvrtý blok právě prochází dostavbou, hotovo by mělo být nejpozději v roce 2017. V zařízení bude možno, díky poctivé práci lidí, použít některé původní komponenty, jako reaktory nebo parogenerátory, jenž byly po dobu 16 let od stopnutí stavby (v roce 1992) důkladně udržovány pomocí konzervace.

Mochovce: Výstavba 3. a 4. bloku

Autor článku: Jaromír Malich