Dnes 26.4.2022 je 36.výročí černobylské havárie, kterou zná celý svět… nicméně to letošní výročí je oproti těm, předchozím jiné. Popravdě řečeno posledních pár let je jak vystřižených z nějakého hollywoodského filmu, bohužel ale jde o smutnou, donedávna nepředstavitelnou realitu. Zatímco v roce 2020 začal svět bojovat s pandemii COVIDu-19 a Černobylská zóna si díky tomu odpočinula od turistů, tak letošní rok 2022 je ve znamení války… války, jíž se Černobyl stal přímím účastníkem.
Ruská invaze na Ukrajinu načala v ranních hodinách 24.2.2022 a hned první den ruská armáda obsadila Černobylskou elektrárnu, čímž ochromila její provoz. Směnnost zaměstnanců, žijících v nedaleké Slavutyči (později také dočasně obsazena) nebyla možná, a tak zaměstnanci, kteří byli v tu dobu na směně, museli zajištovat bezpečný provoz elektrárny nepřetržitě až do 20 března, kdy se podařilo zrealizovat alespoň částečnou výměnu personálu.
První zprávy po obsazení Černobylu naznačovaly, že pohyb Rusů v kontaminovaných oblastech měl za následek zvýšenou úroveň radioaktivního záření, jenž způsobil přejezd těžké vojenské techniky – ten se pohyboval z Běloruska směrem na Kyjev.
Video: Pohyb ruské armády v Černobylské zóně
Je otázka, jak moc si samotní ruští vojáci uvědomovali, kde se zrovna nachází. Nic se ale nemění na tom, že přístup, který zvolili byl vyloženě hazard jak se zdravím vojáků, tak s bezpečností samotné elektrárny. V tu chvíli obsadit Černobylskou elektrárnu bylo ze strategického hlediska pro ruskou armádu důležité, neboť se jedná o důležitý uzel v distribuci elektrické energie po Ukrajině. Svou roli hrála i poloha a malá vzdálenost od Kyjevu, či nízká hustota obyvatel – tudíž byl předpoklad slabší ukrajinské obrany. Nicméně k povaze Černobylské elektrárny a uzavřené zóny byly prováděné činy vysoce nezodpovědné, neodborné až riskantní.
Uvedu tři příklady:
- Dvakrát okupační vojsko přerušilo do elektrárny dodávky elektrické energie, která je pro radiační bezpečnost klíčová. V chladících nádržích se podle informací Enerhoatomu nachází 20.000 článků vyhořelého jaderného paliva, které je nutné neustále chladit. Po přerušení dodávek elektrického proudu zajišťovaly elektřinu záložní dieselové generátory. Ty mají pro napájení jaderné elektrárny zásobu nafty na 48 hodin a v případě, že by se dodávky elektrické energie neobnovily, hrozil by únik radiace. I přesto zástupci MAEE nepředpokládali, že by v případě delšího výpadku elektrické energie došlo k výraznému dopadu na bezpečnost. Dodávky el. proudu se naštěstí podařilo obnovit a svět se tak nemusel bát teoretických následků.
- Ruští vojáci si vykopali zákopy poblíž Červeného lesa a pobývali zde více jak měsíc. Vzhledem k tomu, že se jde o nejkontaminovanější území Černobylu, jedná se ze strany Rusů vyloženě o nezodpovědnost. Později se v médiích psalo o vojácích, kteří díky tomu trpí nemoci z ozáření. Tyto zprávy se bohužel nepodařilo ověřit, ale i tak… Hloubit zákopy uprostřed Černobylské zóny je s prominutím blbost.
This is what an abandoned occupier’s camp in the #Chernobyl zone looks like. #Russians were digging trenches in the radioactive soil. pic.twitter.com/NDRlBExieZ
— NEXTA (@nexta_tv) April 19, 2022
- Za třetí zmíním ničení a rabování, které si ruští vojáci užívali jak mohli, přičemž jako by zapomněli, že šli na Ukrajinu bojovat a na jakém místě jsou. Pokud jste někdy byli v Černobylu, možná znáte hotel Desiatka. Zde ruští vojáci ukradli příbory, talíře, nábytek a vybavení. Co nemohli odnést, zničili. Rabovali všude možně, od bytů, kanceláří, technické pracoviště po laboratoře. U těch laboratoří se zastavím. V roce 2015 byla v elektrárně uvedena do provozu specializovaná laboratoř za 6,5 milionu dolarů (kolem 150 milionů Kč). Úkolem laboratoře bylo zlepšit bezpečnost při nakládání s radioaktivními odpady, přičemž se v ní nacházely vysoce radioaktivní vzorky – podle některých informací se ztratilo nebo bylo zničeno až 133 radioaktívních zdrojů s celkovou aktivitou 7 MBq (MegaBecquerel). Pokud ten, kdo je ukradl, neví, o co jde, možná se bude brzy divit. Horší by bylo, kdyby si byli vědomi o co jde a chtěli lup nějakým nekalým způsobem využít.
Tolik tedy k nesmyslným činům ruské armády v Černobylu. Je však nutné vzít v úvahu, že se vše odehrává během probíhající války a ruská armáda nemá na Ukrajině jakékoliv zábrany, včetně zabíjení, unášení zaměstnanců Zóny / ostrahy / civilistů. Situace se nakonec obrátila a Ruské jednotky k 31.3.2022 opustili kyjevskou oblast i Černobyl, přičemž po sobě zanechaly zničenou a zaminovanou infrastrukturu. Ukrajinská armáda obnovila nad Černobylem kontrolu a nyní probíhají odklízecí a odminovací práce. Je potřeba znovu zprovoznit bezpečnostní a kontrolní systémy, obnovit infrastrukturu, což bude nějakou dobu trvat. Samozřejmě se nezapomnělo ani na černobylské domorodce, kterým se nakoupily a doplnily potraviny a zásoby všeobecně. V každém případě, Černobyl tuto fázi války vyhrál a držme palce, aby se sem ruská armáda už nevrátila a příští výročí by mohlo být vzpomínáno s úctou, jakou si tato havárie zaslouží.
Fotogalerie: Černobylská zóna po opuštění ruské armády
Zdroj foto: Facebook
