Přátelé, dnes v noci 1 hodinu a 23 minut uběhlo přesně 33 let od jaderné havárie v Černobylu na níž měl nemalý podíl lidský faktor. Následně uvolněná radiace připravila o střechu nad hlavou přes 100 tisíc lidí a nikdo přesně nedokáže říct, kolik lidí na její následky zemřelo, či ještě zemře. Nemáme tím na mysli jen 30 přímých obětí z řad zaměstnanců elektrárny a hasičů, kteří v osudnou noc 26.4.1986 zasahovali na hořícím 4. bloku, ale celkové oběti na životech, kterým radioaktivita přispěla ke smrtelnému onemocnění se špatným koncem. Odhady se zde totiž velice různí a to od 4 tisíc obětí (odhaduje WHO Mezinárodní zdravotnická organizace) až po 40 tisíc a více, jak např. uvádí britský radiobiolog Ian Fairlie. Skutečnost se pravděpodobně nikdy nedozvíme…
Datum 26.4. není proto dnes jen Světovým dnem duševního vlastnictví, ale především i Mezinárodní den vzpomínky na Černobyl, kdy si milióny lidí na celém světě Černobyl připomínají. Tak jako každý rok bývají největší vzpomínkové akce na Ukrajině (například takto ve Slavutyči) a Bělorusku, tedy v zemích bývalého Sovětského svazu, jenž byly nejhůře zasažené. Je však nutné podotknout, že dnešní nová generace lidí už moc znalostí a zájem o Černobyl nemají, což je samozřejmě veliká škoda, neboť i po tolika letech každého z nás nepřímo ovlivňuje (např. kontrola poražené divoké zvěře, či potravin z určitých oblastí, bezpečnost v jaderné energetice, PC hry atp.)
Černobyl dnes
Území Černobylské zóny se neustále mění, příroda je čím dál více dominantnější a na mnoha místech pomalu ustupující zamoření mění i přístup lidí k ní. Letos třeba svou uzavřenou zónu oficiálně turistům zpřístupňuje i Bělorusko. Dalším v tomto roce významnější událostí je spuštění zkušebního provozu dosud budovaných vnitřních částí nového sarkofágu, který na konci roku 2016 překryl původní sarkofág postavený v roce 1986. V případě, že vše bude v pořádku a úspěšný bude i následně roční pilotní provoz, získá elektrárna licenci na oficiální provoz a bude se moct začít s rozebíráním kritických částí starého sarkofágu. Na konci roku se také plánuje dokončení Meziskladu vyhořelého jaderného paliva „suchého“ typu (ISF-2), kde se budou skladovat vyhořelé palivové soubory z bloků 1, 2, a 3. Stavbu za 387,5 miliónů € (á 10 miliard Kč) je financována z Účtu pro jadernou bezpečnost Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Rozjetých projektů je v Černobylu mnoho a bude trvat ještě několik desetiletí, ne-li staletí, než člověk dá do pořádku to, způsobil během jednoho okamžiku v roce 1986.
Video – Jak bude fungovat Mezisklad vyhořelého jaderného paliva „suchého“ typu (ISF-2)
Chtěli byste navštívit Černobyl? Pojeďte s námi!
