Dnes uplynulo přesně 35 let od jaderné havárie v Černobylu, která v roce 1986 doslova šokovala celý svět. Žádný stát do té doby nikdy neřešil havárii jaderné elektrárny takového rozsahu, a tak většina kroků byla více méně improvizací, bez předem stanovených postupů, které by říkaly, jak se v dané situaci chovat. Na místo nehody ihned dorazily hasičské jednotky z blízkého okolí, avšak samotný reaktor neměli možnost uhasit. Ten nakonec hořel dlouhých 10 dní a po celou tu dobu docházelo k ohromnému úniku radioaktivních látek do atmosféry, které zamořily značnou část Běloruska, Ukrajiny, Ruska a Evropy, přičemž z blízkého okolí elektrárny muselo být evakuováno přes 100 tisíc obyvatel. Bitva s havarovaným reaktorem trvala až do konce roku 1986, kdy byl celý 4.blok přikryt ochranným sarkofágem.
Samotná nehoda, které předcházel bezpečnostní test, připravila o život 30 osob z řad hasičů a zaměstnanců elektrárny, mezi nimiž byly i dvě ženy. Odhaduje se, že následná kontaminace má na svědomí kolem 4 000 dalších úmrtí, čímž se právem jedná o největší jadernou havárii v dějinách lidstva.
Rok 2020 ve znamení pandemie
I když od havárie uběhlo 35 let, neznamená to, že by se v Černobylské zóně nic nedělo. Ve skutečnosti likvidace následků havárie nikdy nepřestala a s různou intenzitou a formou pokračuje dodnes. Minulí rok byl však silně poznamenán rozsáhlými černobylskými požáry a také světovou pandemií COVIDu-19, která měla za následek prakticky zastavení turistických prohlídek Černobylské zóny, jenž byly v předchozích letech na vzestupu. Tento stav se tak využívá k různé údržbě. Například se aktuálně opravuje 40 km silnic nebo byl zrestaurován hasičský pomník ve městě Černobylu. V Pripjaťi pak vzniká muzeum vysloužilé techniky, která se používala k dekontaminačním pracím. Velké investice přicházejí i do protipožárního systému včasného varování a do hasičské techniky, aby se co nejvíce předešlo rozsáhlým požárům, jako byl třeba ten minulí rok na jaře.
Letos by se po sérii testech mělo také oficiálně zprovoznit zařízení ISF-2, které umožňuje zpracovávat a ukládat vyhořelé palivo z reaktorů RBMK. Jak zařízení bude pracovat, se můžete podívat v tomto videu:
Černobyl chátrá čím dál více
35 let je již dlouhá doba a příroda nám to dává nekompromisně najevo. Od roku 2012 je oficiálně zakázán vstup do opuštěných budov, neboť mnoho z nich je již ve velmi špatném technickém stavu, což se naposledy ukázalo začátkem tohoto měsíce, když povolila střecha hotelu Polissia a je jen otázkou času, kdy se zcela zhroutí. Ukrajina z Černobylské zóny vytvořila přírodní rezervaci, kde dnes žije plno ohrožených druhů a nyní by chtěla zařadit Černobyl na seznam světového dědictví UNESCO, což by pomohlo investicím pro zachování tohoto místa budoucím generacím. Přece jen, pokud by se nic nedělalo, nemuselo by za několik desítek let z Pripjatě zůstat kámen na kameni, což by určitě byla veliká škoda.
Ve zkratce: co se za poslední rok v souvislosti s Černobylem událo
- Ukrajina zpřísnila tresty za nelegální černobylský turismus. Nově je stanoven maximální peněžitý trest na 42 500 UAH (33 000 Kč) nebo až 3 roky odnětí svobody.
- Černobyl má svou první českou mobilní aplikaci.
- Vědci svým pozorováním objevili v Černobylské zóně (jakožto v ekologické biosférické rezervaci) několik nových vzácných živočišných druhů.
- V Černobylské zóně by měly vzniknout nové turistické trasy.
- Černobyl zveřejnil své nové oficiální logo.
- V obci Lelivi by je naplánovaná rekonstrukce skládky směsného odpadu.
